Léčba deprese látkou z lysohlávek je od ledna legální

Deprese je velmi časté psychické onemocnění. Antidepresiva na ni fungují zhruba v sedmdesáti procentech případů. Těm zbývajícím by mohla pomoci právě látka z lysohlávek.

Další cílovou skupinou by mohli být lidé s vážnými onemocněními, u nichž se rozvine deprese druhotně. Zpravidla se jedná o onkologické pacienty.

„Můžou to být pacienti v remisi, jejichž rakovina je zaléčená a existuje vysoká pravděpodobnost plného uzdravení. I tak člověka může negativně ovlivnit samotný fakt, že jeho život je takto vážně ohrožen,“ vysvětluje Jiří Horáček, ředitel Národního ústavu duševního zdraví, který se podílel na mezinárodních klinických studiích s psilocybinem.

Ačkoli léčba psilocybinem je od 1. ledna v Česku legální, problémem zůstávají finance. Zdravotní pojišťovny totiž nemají povinnost ji hradit.

Státní ústav pro kontrolu léčiv na dotazy Novinek týkající se psilocybinu uvedl, že nařízení, které řeší jeho používání pro léčebné použití, vláda přijala 10. prosince 2025, a proto nejsou k dispozici všechny relevantní platné právní předpisy.

Obecně nicméně platí, že jakýkoli léčebný výkon, má-li být placený z veřejného zdravotního pojištění, musí být zařazený na seznam hrazených výkonů nebo léčiv, tedy do tzv. úhradové vyhlášky. Tu ministerstvo zdravotnictví každoročně vydává na podzim na nadcházející rok. Léčba tak je zatím přístupná opravdu jen těm, co si ji sami zaplatí.

Léčba psilocybinem, který má formu tablet, bude možná pouze jako součást speciální psychoterapie. Před zahájením samotné léčby a i po ní proběhne několik psychoterapeutických sezení. Protože nejde jen o tablety, ale o celkovou terapii, náklady na jednu dávku se vyšplhají až k desítkám tisíc korun.

Předepisovat a podávat ho budou moci pouze psychiatři nebo kliničtí psychoterapeuti, kteří budou mít za sebou speciální školení k jeho podávání. Takových odborníků jsou v Česku pouze nižší desítky.

Po každém podání léku bude muset pacient strávit šest hodin pod lékařským dozorem. Člověk se totiž plně nekontroluje a může mu hrozit úraz. U citlivých jedinců může látka vyvolat úzkost, paranoidní myšlenky nebo pocit odpojení od vlastního těla.

Dávka léku se odvíjí od hmotnosti pacienta, měsíčně nesmí jít o více než 75 miligramů. „Nařízení vlády dále explicitně stanovuje, že v případě, že podání psilocybinu třikrát po sobě nevede k prokazatelnému zlepšení stavu pacienta, pak je další podání zakázáno,“ stojí v dokumentu ministerstva zdravotnictví, který stanovuje podmínky podání.

Léčba se pojí s několika kontraindikacemi, látku například nemohou brát lidé s vysokým tlakem. Protože terapie zesiluje vnitřní psychické procesy, nelze ji použít ani u lidí trpících schizofrenií nebo třeba bipolární poruchou.

Laická veřejnost může mít i obavy z návykovosti, odborníci ale uklidňují, že přípravek při podávání k léčebným účelům není návykový. „Byla prokázána nízká toxicita psilocybinu, minimální až žádné riziko závislosti a obecně vysoká bezpečnost,“ konstatovalo ministerstvo zdravotnictví.

Při neodborném podání může ale látka vyvolat podobný stav, jako je posttraumatická stresová porucha, což je špatně léčitelné dlouhodobé onemocnění, které vzniká v reakci na reálné, skutečné trauma.

„Veškerá porušení pravidel budou postihována sankcemi podle zákona o návykových látkách,“ zdůraznilo ministerstvo.