Článek
Souhlasíte s postupem Ústavního soudu, který předběžným opatřením nařídil vládě, aby prezidentovi umožnila cestu na summit NATO? Nezneklidnila vás rychlost, se kterou o věci rozhodl?
Nezneklidnila. Když budete rozhodovat o vzetí do vazby, tak na to máte 24 hodin. O předběžných opatřeních má smysl rozhodovat během dnů. Když byste to nestihla, tak rozhodnutí nebude mít smysl.
Od doby, co je Josef Baxa předsedou Ústavního soudu, plénum soudu zasedá ve středu.
Byly tam dva procesní návrhy: jednak přednostní projednání, jednak předběžné opatření. Jelikož Ústavní soud se rozhodl, že nemá smysl se pokusit o celé kauze definitivně rozhodnout v řádu dní a chtěl na to vytvořit časový prostor, tak sáhl po institutu předběžného opatření. Není to úplně obvyklé.
Ale v pátek je uzávěrka pro akreditační proces na summit NATO. V případě, že by to Ústavní soud nerozhodl ve středu nebo čtvrtek, tak by předběžné opatření bylo pasé.
Nenaznačuje ta rychlost i to, že si kauzu soudci dopředu promýšleli?
Bylo by asi dost divné, kdyby o tom nepřemýšleli. Jen my dva jsme spolu o tom mluvili několikrát, vyjadřoval jsem se i do dalších médií.
Kompetenční spory nejsou obvyklé. Poslední kompetenční spor je 25 let starý a týkal se jmenování guvernéra a viceguvernéra České národní banky.
Rozhodně to tedy nebylo tak, že když žalobu dostali, tak spráskli ruce a řekli: co je to za novinku. Bylo by pošetilé si to představovat takto.
Co říkáte na slova ministra zahraničí a vicepremiéra Petra Macinky (Motoristé), že se jedná o ústavní puč?
Je to samozřejmě skandální prohlášení. Kdybychom žili v civilizované zemi, tak by dnes takový ministr už ministrem nebyl. Je to nepřiměřené hodnocení situace, jak z hlediska toho, co udělal prezident republiky, tak z hlediska toho, co udělal Ústavní soud jako soudní orgán ochrany ústavnosti.
Abyste mohla mluvit o puči, tak by se měl někdo nekalými nebo násilnými prostředky snažit docílit změny. Ale jestli se někdo pokoušel docílit změny, tak to byla vláda. Ta se snažila nabourat dosavadní ústavní praxi. Takže pokud byste chtěla mluvit o puči, tak pučista je spíš ministr Macinka než prezident. Ale celá tato terminologie je nepřípadná.
Je to terminologie, která dál a dál otravuje atmosféru ve společnosti a umocňuje polarizaci. Vede to k nesoudržné a rozbité společnosti. Ve stále větší míře se tu lidé nenávidí a nedůvěřují orgánům veřejné moci, protože nevěří tomu, že si počínají korektně a férově a jsou nezávislé a nestranné.
Takové výroky by byly pochopitelné u politika, který je antisystémový a který se rozhodl, že chce systém destruovat.
Měl by za tato slova premiér Macinku odvolat? A co říkáte na to, že i další vládní poslanci zpochybňují nezávislost Ústavního soudu?
Ústavní soud je krabičkou poslední záchrany ústavního pořádku. Má poslední slovo, když selžou obecné soudy nebo politická moc. Pokud tímto způsobem útočíte na Ústavní soud, tak obsah krabičky poslední záchrany znehodnocujete. Pak nebudete mít nikoho v tom systému, komu bude společnost věřit, že je férový. Připadá mi to neakceptovatelné.
Všimněte si i hrubnutí řeči. Už od dob Aristotela víme, že člověk je bytost společenská. Jsme odkázáni jeden na druhého a musíme spolu žít. Jsou pro to vytvářeny různé konvence a pravidla chování, abychom se snesli. Když se podíváte, jak jsou někteří politici schopni mluvit o jiných politicích a jiných spoluobčanech, tak to přece výrazně ztěžuje šanci, že spolu budeme vycházet.
Jak spolu můžeme vycházet, když si budeme dávat najevo absolutní pohrdání nebo vzájemnou nenávist? Když tohle dělá politický extrém, tak budiž. Ale když to dělají lidé, kteří se za extremisty nepovažují a zastávají nejvyšší ústavní pozice ve státě, tak je to strašné.
U soudu vždy někdo prohraje. Nemůže to být tedy postaveno tak, že buď vyhraju, a pak je soud nezávislý, anebo prohraju, a pak nezávislý není.
Není však nedůvěra části společnosti vůči Ústavnímu soudu vyvolaná tím, že prezident navrhl do funkce 13 ústavních soudců z 15? Není chyba dávat jednomu prezidentovi do rukou složení Ústavního soudu?
Václav Havel jmenoval 15 soudců, Václav Klaus také 15, Miloš Zeman také 15. Petr Pavel 13. Nikdo dosud neříkal, že je soud podjatý jen proto, že ho jmenoval se souhlasem Senátu prezident Havel, Klaus nebo Zeman.
Soudce je jmenovaný na deset let, prezident může mít dva mandáty také na deset let. To znamená, že soudce nemusí doufat ve své opakované jmenování. Pavel už o budoucnosti soudců rozhodovat nebude.
Souzníte s rozhodnutím Ústavního soudu? Pokud byste byl ústavním soudcem vy, hlasoval byste s většinou?
To nevím. Popravdě, já s předběžným opatřením spíš nepočítal. Nevím, jak bych rozhodl, nebyl jsem součástí debaty a nevím, jaké argumenty by mě přesvědčily.
Rozbor dvou disentujících soudců je mi blízký. Je podle mě dobré, když je Ústavní soud spíš zdrženlivý. Ale neříkám, že bych nutně hlasoval jako oni.
Předjímá podle vás toto předběžné opatření, jak Ústavní soud finálně o kompetenční žalobě prezidenta rozhodne?
Obecně se asi nedá říci, že by z rozhodnutí o předběžném opatření plynuly nějaké důsledky. Ale tady si myslím, že se to dá odhadnout.
Pan profesor Šámal (ústavní soudce) na tiskové konferenci řekl, že z rozhodnutí, že prezident republiky na summit pojede, neplyne nic, co by mělo znehodnotit roli vlády jako vrcholného orgánu výkonné moci určujícího zahraniční politiku. Z této poznámky bych vyvozoval, že už představu o meritorním rozhodnutí má. Ta by mohla být podobná rozhodnutí, které se v této věci uskutečnilo v Polsku v roce 2009: chce-li prezident republiky jezdit, nechť jezdí, ale to, co říká, se musí opírat o mandát vlády.
Ale není vyloučeno ani to, že Pavel spor prohraje.
Není. Jednání se navíc tři soudci neúčastnili a nevíme, ke které názorové skupině se připojí.
Ale ani z disentů se nedá nic vyvozovat. Že měli dva soudci Ústavního soudu pocit, že nemělo být použito předběžné opatření, neznamená, že mají tito soudci také pocit, že má prezident Pavel ten spor prohrát.
Záleží také na tom, jak bude argumentovat vláda. Zatím má soud k dispozici pouze propracované stanovisko prezidenta republiky.
Může verdikt Ústavního soudu ke kompetenční žalobě změnit pravomoci hlavy státu? Pokud by Pavel vyhrál, bude si moci rozhodovat svévolně, kam pojede? Někteří politici z vládního tábora se obávají, že je toto cesta k poloprezidentskému systému.
Taková kritika je naprosto absurdní. Pokud Ústavní soud vyhoví návrhu prezidenta republiky, tak se nebude dít nic víc než to, co se už čtvrt století děje.
Přece to není tak, že by prezident republiky na summity nikdy nejezdil a najednou se toho začal domáhat. Je to přesně opačně. Máme tu čtvrt století nějakou praxi a najednou vláda řekla „ne“. Není žádný „puč“, když Ústavní soud řekne, že se má pokračovat tak, jako dosud, dokud si neuděláme jasno, v čem konkrétně kompetence hlavy státu spočívají, co z nich plyne a jak do toho účast na summitech zapadá. Není to žádným rozšířením kompetencí, když řeknete, že se to bude dělat tak jako dosud.
Nelze z toho vyvodit, že si prezident smí nárokovat zastupování státu kdekoliv a kdykoliv bude chtít?
Prezident republiky to celou dobu úmyslně vztahuje jen k summitu NATO. V čem by mělo být to posílení? Vláda chtěla prezidenta republiky naopak oslabit a Ústavní soud k tomu řekl: tak zatím ne, musíme si to promyslet.
Stejné by to bylo u pana Filipa Turka. Motoristé se obávali otevřít kompetenční spor o jmenování ministra z obavy, že Ústavní soud prezidenta posílí. Ale co jiného „horšího“ pro Motoristy by se mohlo stát, než to, že by Ústavní soud řekl, že prezident nemusí Turka jmenovat? Vždyť prezident Turka stejně nejmenoval. V čem by bylo tedy to posílení? Turek není ministrem a po verdiktu Ústavního soudu by jím také nebyl.
Co by se stalo v případě, pokud by prezident kompetenční spor u Ústavního soudu prohrál? Nebyl by potom víc podřízený vládě?
Vždycky, když se obracíte na soud, tak je to spojeno s rizikem, že prohrajete. Možná i to vedlo prezidenta k tomu, že spor vymezil velmi úzce. Kdyby prohrál, tak to bude znamenat jen dopad na summity NATO. Nemusí to mít dopad na cokoliv jiného. Prezident asi došel k názoru, že má hájit sebe i své nástupce, tedy instituci jako takovou, protože mu nepřipadá správné, aby zastupování státu navenek bylo odvislé od vůle vlády.
Ministr zahraničí řekl, že Pavla tedy na summit akredituje, nesouhlasí však s tím, aby byl prezident jako nejvyšší ústavní činitel vedoucí delegace. Ani není jasné, na jaká jednání prezident půjde. Je tedy možné, že vláda bude hlavu státu na summitu ignorovat?
Já to chápu tak, že role ministerstva zahraničí spočívá v tom, že prezidenta republiky akredituje. A schůzky prezidentovi domluví zahraniční odbor prezidenta republiky, na něm záleží, s kým se setká a kde všude pan prezident bude nebo nebude.
Nejvyšší ústavní činitel je vždy všude jednička. To znamená, že by měl být prezident vedoucí delegace. Ale to neznamená, že bude určovat agendu delegace, nebo že bude mít hlavní projev. Jestli chce jít vláda do dalšího střetu, tak může. Patrně to pak bude součástí konečného rozhodnutí Ústavního soudu.
