Článek
Na dotaz novinářů, jak by stát postupoval poté, co by Evropská unie odmítla projekt financovat, uvedl, že Česko má až příliš utaženou dluhovou brzdu.
„Tady se nebavíme o prožrání našich daní, ale bavíme se o tom, že každá investice do infrastruktury přináší další peníze,“ uvedl ministr. „Pro přirovnání, není to koupě nového auta, ale je to zateplení baráku, které přináší další efekty. Je to o tom, kolik zdrojů si můžete půjčit na to, aby se vám peníze vracely, je to proinvestiční,“ doplnil Bednárik a tvrdil, že Česká republika má nastavenou dluhovou brzdu na nejnižší úrovni ze všech evropských států.
„Problém je ten, že my máme 45procentní aktivaci dluhové brzdy, zatímco ostatní členské státy se vesele zadlužují a nikdo to tam neřeší,“ uvedl Bednárik. „Znám členské státy, a není to Řecko, které vesele jdou na sto procent a neřeší to. Všechny ostatní státy si půjčují na investice s multiplikačním efektem,“ mínil ministr.
Dluhová brzda je v České republice nastavena tak, že by celkové zadlužení veřejných financí nemělo překročit 55 procent HDP. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla a jeho vyjádření v ČT se české finance podle propočtů k této hranici dostanou kolem roku 2030. Nyní je dluh přes 43 procent HDP. Při překročení limitu by měla vláda snížit dluh, zmrazit výdaje a předložit vyrovnaný či přebytkový rozpočet.
Ministr Bednárik zmínil Řecko, tam byl podle dostupných loňských údajů Eurostatu, citovaných například časopisem Forbes, dluh financí už přes 150 procent, Francie překročila 114 procent, Itálie se dostala téměř na 138 procent a například Španělsko na 103 procenta. „To jsou odstrašující příklady, kterým se má stát bránit,“ varoval Hampl.
O penězích na výstavbu vysokorychlostních tratí by měla Unie rozhodnout do léta. „Nepředpokládám, že by peníze nedopadly, EU to myslí vážně, když vidíte, co se děje s palivy, tak je preference soustředit se na elektrifikovanou formu dopravy. To, co bylo předjednáno, tak jsem byl ujištěn, v tom se pokračuje,“ uvedl Bednárik.
Vysokorychlostní tratě se postupně projektují. Například ve středních Čechách už ale vznikl problém s vytyčenou trasou, který řeší soudy. „V oblasti poblíž nádrže Vrchlice se odvolal spolek proti trase a uspěl. Středočeský kraj s ministerstvem dopravy a Správou železnic podaly kasační stížnost,“ potvrdil Novinkám Jakub Bazgier ze Správy železnic, který má stavbu vysokorychlostních tratí na starosti.
„Nyní musíme lépe doložit, že umístění trati nádrž neovlivní, předložíme průzkumy potvrzující, že ovlivnění nádrže není významné,“ dodal Bazgier s tím, že další postup musí čekat na rozhodnutí soudu. „Přeložení trasy tady ale nepředpokládáme,“ dodal.
Tento úsek přes střední Čechy mezi Prahou, Jihlavou a Brnem by se měl začít stavět zhruba v letech 2030 až 2031. Pro úsek z Prahy opačným směrem na Lovosice a Ústí nad Labem se podle Bazgiera nyní dopracovává dokumentace o vlivu stavby na životní prostředí. „Tu bychom měli v polovině roku podat na ministerstvo životního prostředí a k realizaci bychom se mohli dostat po roce 2030,“ doplnil Bazgier.
Vybudování vysokorychlostních tratí je klíčovým projektem rozvoje dopravní infrastruktury. Díky možným rychlostem až 320 kilometrů v hodině by měly přinést rychlejší propojení velkých českých měst i napojení na sousední státy. Navíc se uvolní místo na stávajících už velmi přeplněných tratích pro regionální i nákladní dopravu.
