Geologické průzkumy pro Krušnohorský tunel dosáhnou hloubky až půl kilometru

Aktuální etapa průzkumů začala letos v září a potrvá do poloviny příštího roku. Zahrnuje dohromady 16 vrtů, které jsou prováděny postupně podle klimatických podmínek a technických možností.

Některé vrty už byly úspěšně dokončeny, jiné se vrtají a další budou pokračovat v novém roce. Odborníci v současné době pracují například na vrtu v blízkosti Krásného Lesa pod dálničním mostem na D8, a to v hloubce až 394 metrů. Nejhlubší vrt dosáhne 546 metrů a stane se jednou z nejvýznamnějších geologických sond do krušnohorského masivu.

„Krušné hory jsou v místě plánovaného tunelu mimořádně geologicky pestré, což patří mezi hlavní důvody rozsahu průzkumu. Informace z vrtů nám pomáhají upravit finální technické řešení i technologii a zároveň dávají obyvatelům v okolí stavby jistotu bezpečně zvolené trasy,“ uvedl Pavel Hruška ze Správy železnic.

Krušnohorský tunel povede masivem Krušných hor a trať se tak vyhne citlivým územím a zvýší bezpečnost i kapacitu mezinárodní železniční dopravy. Po dokončení bude tato přeshraniční stavba se dvěma tubusy měřit více než 30 kilometrů, čímž se stane nejdelším železničním tunelem v České republice i v Německu.

Vrtná soustava postupuje rychlostí asi 20 metrů za den. Vzorky horniny získané z geologického vrtu se poté dál zkoumají. „Zjišťujeme mechanické vlastnosti, složení hornin, jakou mají propustnost v puklinovém systému a další vlastnosti,“ popsal zástupce zhotovitele inženýrsko-geologického průzkumu Václav Hájek.

Kombinace vrtných dat a 3D modelu umožňuje projektantům navrhnout přesnější a bezpečnější technická řešení, která respektují skutečné poměry v podzemí.

„Už nyní poskytly první dokončené vrty kompletní soubor dat z hlubších vrstev horninového masivu a tím i důležitý referenční bod pro další část průzkumů,“ doplnil Petr Kycl z České geologické služby, která na projekt dohlíží.

Výstavba Krušnohorského tunelu se nezamlouvá lidem z Chlumce na Ústecku. Starostka města Veronika Srnková (Šance pro Chlumec) proti vybrané trase opakovaně vystupovala. Podle ní se neprověřovaly další varianty, pouze jediná, při které tunel ústí mezi městskými částmi Chlumec a Stradov. Posunutí ale není podle odborníků možné, protože tunel vede složitým územím. Žalobu obce, kterým chtěla docílit zrušení záměru výstavby, už zamítl ústecký krajský soud.

Vysokorychlostní tratě jsou podle Správy železnic budoucností české železnice. S rychlostí až 320 km/h pomůžou Česku k vybudování silnější ekonomiky, vyšší kvality života a zdravějšího životního prostředí. Kromě významné úspory času nabídnou zcela nové ekonomické a technologické příležitosti, uvolní kapacitu stávajících tratí a oproti automobilové dopravě dosáhnou až sedmkrát menší spotřeby energie a emisí CO2.