Kritici zákona: Velcí lobbisté bez kontroly

Kritici zákon, který je už po meziresortním připomínkovém řízení, považují za nefunkční. Nebude se podle nich vůbec vztahovat na velké a klíčové lobbisty.

Lobbování nemá v Česku stanovena žádná pravidla. Nová legislativa má vést ke snížení korupce, střetu zájmů a klientelismu skrze registr lobbistů a lobbovaných subjektů. Ty budou vedeny jako součásti veřejného systému, a nejenom to.

„Nelegitimnímu lobbingu se opakovaně věnuje Bezpečnostní informační služba ve svých zprávách. Díky této úpravě bude ministerstvo spravedlnosti poskytovat zpravodajské službě veškeré potřebné údaje vedené v registru lobbistů a lobbovaných,“ stojí v důvodové zprávě.

Lobbisté se budou muset do registru zapsat spolu s oblastmi a zájmovou skupinou, kterou zastupují. K dispozici má být i nástroj lobbistické stopy, skrze který se bude moci veřejnost dozvědět, s jakými požadavky či změnami konkrétní osoba přišla, včetně toho, co se jí povedlo prosadit do právních předpisů.

Do návrhu se však dostalo mnoho výjimek, které dopad zákona zásadně sníží. „Z technického hlediska je zákon stále docela dobrý. Není tam přebujelá administrativa a poskytuje zásadní informace, které potřebujeme vědět: kdo se s kým schází, co po něm chce a podobně,“ řekl Právu analytik Frank Bold Jakub Černý, který sám působí jako lobbista za neziskovou organizaci Rekonstrukce státu.

„Současně však zákon říká, že profesní komory, zaměstnavatelské svazy, církve nebo svazy zaměstnanců, takže typicky odbory, se těmi pravidly řídit nemusí. Netýká se tak drtivé většiny klíčových lobbistů, kteří to skutečně dělají,“ upozornil s tím, že ještě před meziresortním řízením tam tyto změny nebyly. Zákon by se tak dotkl pouze neziskových organizací a profesionálních lobbistů.

„Byl to zřejmý tlak z politického vedení ministerstva spravedlnosti, že tam ty výjimky mají být. Ustoupili svazům,“ domnívá se Černý. Podle něj je takový zákon zbytečný a způsobí nerovnost v profesní komunitě.

Jak Právu sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka, návrh je teprve na začátku a může ještě doznat podstatných změn. Skupiny, které ­resort navrhuje ze seznamu vyškrtnout, by opatření administrativně zatížilo.

„Oblast jejich lobbování i konkrétní požadavky na úpravu právních předpisů budou velmi často očekávatelné, přičemž na rozdíl od profesionálních lobbistů nebudou motivovány přímým finančním prospěchem. Proto by v jejich případě povinnost oznamovat lobbistické kontakty představovala administrativně zatěžující opatření,“ uvedl Řepka.

Proti vzniku zákona se ohradila i Hospodářská komora, která se k lobbingu otevřeně hlásí a je oficiálně registrovaná v Evropské unii. Do výjimek by spadala, sama je ale nechce.

„Legislativní úprava lobbingu může fungovat jen tehdy, zahrne-li všechny subjekty. Jakýkoli odklon od tohoto principu, například tím, že stát bude zavádět výjimky z lobbovaných a lobbistů, bude znamenat zpochybnění celého návrhu,“ řekl mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Návrh se podle Hospodářské komory vztahuje na legislativní proces na centrální úrovni. „Pomíjí skutečně potenciálně rizikové oblasti rozhodování, a to oblast veřejných zakázek, dotací a rozhodování na regionální úrovni, například o územním plánu,“ doplnil mluvčí.

Na problém výjimek upozornil Právo ředitel Transparency International Ondřej Kopečný, kterému se nelíbí škrtání ze seznamu lobbovaných. „Problém by vyřešila povinnost zveřejňovat informace o lobbistických schůzkách i pro asistenty. Možností je, aby životopisy asistentů byly veřejně dostupné a bylo možné ověřit, zda sami nejsou lobbisty. Bohužel, aktuální vládní návrh zákona o lobbingu tyto povinnosti nezahrnuje,“ uvedl.

I podle Černého by se na seznam měli dostat asistenti poslanců a senátorů. „Ti typicky alternují zákonodárce na schůzkách,“ poznamenal Černý.