Článek
„Nikoho jsem neoslovil a nedal mu závaznou nabídku na to, aby se stal náměstkem,“ uvedl v pondělí Tejc. V úterý pak Novinkám sdělil, že jeho vyjádření stále platí.
Samotný Koudelka, který je předsedou brněnské Trikolory a ve volbách do Sněmovny neúspěšně kandidoval jako trojka v Jihomoravském kraji za SPD, Novinkám neodpověděl. Pro web Česká justice ale nevyloučil, že o postu jedná. „Já jsem to také slyšel. Povídá se to,“ uvedl ke spekulacím, že se má stát novým náměstkem.
Koudelku podporuje na pozici náměstka jeho stranická šéfka a poslankyně SPD Zuzana Majerová. „Těch důvodů je hned několik a vezmu to od těch méně důležitých k těm podstatným. Zaprvé – už několik let je předsedou brněnské Trikolory. Zadruhé – je to Moravák duší i tělem. Zatřetí – je to skvělý ústavní právník,“ vyjmenovala Majerová a pokračovala: „A konečně důvod nejdůležitější – je to statečný člověk, který v době covidu šel proti proudu a svými žalobami nutil stát a ze řetězu utržené politiky, aby dodržovali zákony.“
Koudelka je přítelem bývalého prezidenta Miloše Zemana, blízko měl však i k předchozí hlavě státu Václavu Klausovi. Roky je podezírán z toho, že byl autorem zmíněné kontroverzní amnestie, kterou Klaus na konci svého mandátu zastavil stíhání pachatelů řady trestných činů a kauz. Koudelka autorství odmítl, v přípravě amnestie prý figuroval jen jako poradce. „Já jsem byl jen konzultován, tedy dotázán na určité věci,“ řekl už dříve Českému rozhlasu.
Web Kverulant upozornil, že Koudelka působil v letech 2001 až 2002 jako „tajný“ poradce ministra zdravotnictví Bohumila Fišera. V červenci 2001 podle informací Kverulanta napsal Fišerovi „Posudek Diag Human“, ve kterém doporučil již téměř dokončené vyrovnání státu se společností zdržovat, aby nebylo rozhodnuto do sněmovních voleb v roce 2002.
Spor státu s Diag Human o odškodnění za zmařené obchody s krevní plazmou se táhne už desítky let a státu reálně hrozí, že bude firmě muset vyplatit okolo 17 miliard korun.
Neúspěšný kandidát
V roce 2019 Zeman neúspěšně navrhoval Koudelku do funkce zástupce veřejného ochránce práv. Sedm let předtím ho Klaus podporoval do pozice ústavního soudce, ani tam jej však senátoři nezvolili.
Koudelka vystupuje na sítích jako odpůrce politiky bývalé vlády Petra Fialy (ODS). Ostře ji zkritizoval za to, že nechala „vypnout“ proruské weby po začátku války na Ukrajině.
„Je nutné skončit s pošlapáváním ústavních práv občanů a zaváděním cenzury. Fialova vláda se neinspirovala cenzurou, jakou stát prováděl za Rakouska-Uherska či za první Československé republiky, ale inspirovala se cenzurou nacistickou a komunistickou,“ napsal ve svém komentáři.
Zastal se i učitelky Martiny Bednářové, kandidátky Stačilo! do Sněmovny, která žákům tvrdila, že na Ukrajině se „nic neděje“ a za své výroky popírající ruské válečné zločiny byla odsouzena k podmíněnému trestu. „Byla stíhána za slova. To je konec nejvýznamnější ideje z listopadu 1989. V listopadu 1989 studenti stávkovali za svobodu slova a za to, aby se ve škole nemuselo mluvit o politice jinak než doma,“ napsal Koudelka.
Patří také ke kritikům nejvyšší státní zástupkyně Lenky Bradáčové, které vyčítá, že si v Praze vytvořila „detašované pracoviště“, aby nemusela jezdit do Brna. „Pokládám si otázku, jakou máme jistotu, že za nejvyšší státní zástupkyně Bradáčové se netuneluje a neobchází zákon v trestním řízení, které je neveřejné, když se nejvyšší státní zástupkyně nestydí veřejně ukázat touhu po ignorování zákonného zákazu zřídit pobočku Nejvyššího státního zastupitelství,“ uvedl.
