Koalice si chce obhájit rozvolnění rozpočtových pravidel, svolá mimořádnou schůzi Sněmovny

Podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce bude mimořádná schůze svolána 6. května. „Důvodem je potřeba prosadit vládní priority. Jedním z bodů je sloučená novela zákona o rozpočtových pravidlech a rozpočtové odpovědnosti,“ sdělil Novinkám Žurovec.

Vládní koalice by na schůzi chtěla prosadit normu, která mění zákony v souvislosti s veřejnými rozpočty a sestavováním státního rozpočtu, a kterou opozice ostře kritizuje. Šéfka poslaneckého klubu ANO Taťána Malá svolání mimořádné schůze zdůvodnila obavami z obstrukcí.

Kritiku opozice vyvolaly hlavně pozměňovací návrhy ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Ta chce kromě jiného o tři roky prodloužit možnost vlády navyšovat rozpočtové výdaje na obranu nad požadovaná dvě procenta hrubého domácího produktu, aniž by se započítávaly do výdajových rámců rozpočtu.

Obdobné opatření navrhuje i pro investice do strategické infrastruktury podle liniového zákona. Podle opozice tyto návrhy narušují udržitelnost veřejných financí.

Změny kritizují i odborníci. „Pozměňovacími návrhy paní ministryně Schillerové dochází k zásadnímu rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti,“ řekla Novinkám mluvčí Národní rozpočtové rady Tereza Sura.

Šéfka státní kasy Schillerová argumentuje zhoršenou bezpečnostní situací a hájí své návrhy například tím, že v případě válečného konfliktu by Česko potřebovalo kvalitní dopravní síť.

„Česko chce jít obdobnou cestou, kterou se vydalo například Německo. Tedy nezahrnovat část obranných a infrastrukturních výdajů do fiskálních pravidel. Ta jsou nyní v České republice nastavena v diametrálním nesouladu s realitou státního rozpočtu, kterou po sobě zanechala minulá vláda,“ sdělila Novinkám Schillerová.

Připomněla, že letošní deficit veřejných financí je odhadován na 2,6 procenta hrubého domácího produktu, přesto by podle stávajících pravidel příští rok neměl přesáhnout 0,9 procenta HDP a v roce 2028 dokonce 0,5 procenta HDP.

„Takové tempo konsolidace by bylo zcela nerealistické a neexistuje pro něj žádný myslitelný scénář, který by zároveň neznamenal paralýzu základních funkcí státu – přes zdravotnictví, vnitřní i vnější bezpečnost, školství a naprostý útlum prorůstových kroků a investic,“ prohlásila ministryně.  

Cílem pozměňovacího návrhu je podle ní „sesouladění zcela nerealistických fiskálních pravidel s realitou, tedy aby nebyl státní rozpočet v rozporu se zákonem“.

Sněmovna loni na návrh tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) rozhodla, že vláda bude moci v rozpočtech na roky 2026 až 2033 zvyšovat výdaje na obranu nad dosavadní dvě procenta HDP, a to i nad schválený výdajový rámec státního rozpočtu. Rozdíl mezi dvěma procenty HDP a skutečným objemem výdajů na obranu se nemá započítávat do zákonných výdajových limitů.