Článek
Zásadním tématem nepřestávají být výdaje české vlády na obranu a bezpečnost. Jak v těchto souvislostech vnímáte rozhodnutí vlády Andreje Babiše přiškrtit rozpočet ministerstva obrany?
Mě mnohem víc než samotné přiškrcování, protože oproti původnímu návrhu Fialovy vlády snížili rozpočet o 21 miliard, vadí švejkování, kterému se ale upřímně nevyhnula ani minulá vláda.
To znamená, že prezentujeme nějaké výdaje na obranu, ale současně víme, že to nejsou výdaje na obranu. Železniční přeložka z Karlštejna do Berouna není výdaj na obranu. Výstavba nové dálnice, která je léta v plánu, to nejsou výdaje na obranu. Tam vám mohou uznat pouze více náklady pro to, aby stavba unesla vojenskou techniku. Proto zcela souhlasím se stanoviskem Národní rozpočtové rady, že nebudeme vydávat přes dvě procenta, ale budeme vydávat 1,73 procenta HDP.
Souhlasím s argumenty, že jen fakturami a výdaji zemi neubráníte. Můžete zvýšit výdaje na obranu a nemusíte zvýšit obranyschopnost. Ty peníze musí být efektivní…
…a to je právě argument premiéra Babiše, že výdaje budou cílenější a tím i efektivnější, i když třeba nominálně nižší.
To akceptuji, aniž bych soudil, jak to dělala minulá vláda, nejsem odborník na efektivitu obranných výdajů. Nicméně objem peněz je měřítko, ke kterému se země zavázaly. A kolektivní obrana stojí a padá s plněním jednotlivých závazků.
A staví nás tím Andrej Babiš znovu do role černého pasažéra, kterým jsme byli i za minulých vlád?
Minimálně podstupuje riziko. Česká republika má svůj závazek vybudovat například těžkou brigádu, která bude součástí kolektivní obrany. Nejsem si jist, jestli nový způsob boje, postavený na dronech, úkol nějakým způsobem nezmění, ale musí to být celé o plnění věcných úkolů.
A mnohem důstojnější a pochopitelnější by od vlády bylo, kdyby bylo řečeno – my letos nesplníme dvě procenta, což je mimochodem porušení i českého zákona, z určitých objektivních důvodů, ale v dalších letech to doženeme, a to takovýmto způsobem. Ale namalovat výdaje, které s obranou nesouvisí, a tvrdit, že vše plním, to je švejkování, kterým ohrožuji i důvěru v české výkaznictví. Na něm je zase postavena důvěra finančních trhů a investorů vůči ČR.
A je to celé vůbec obhajitelné na červencovém summitu NATO, ať už tam pojede kdokoliv?
Jako občané České republiky bychom si to asi měli přát, ale já si to dost těžko umím představit.
Byl jste ministr financí, umíte si představit situaci Aleny Schillerové (ANO)? Jak byste řešil obranný rozpočet?
Já bych se do takové situace nedostal, protože ve vládě, která by dostala rozpočty do této situace, bych sedět nemohl. Tohle totiž nevyřešíte žádným škrtem ani přesunem peněz. Ten problém můžete vyřešit jenom změnou zákonů, které rozpočet modelují.
Národní rozpočtová rada řekla jasně, že jde o porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vláda to popřela. Jak byste k názorům NRR přistupoval vy?
Minimálně bych nepopíral to, co tvrdí, protože oni skutečně říkají pravdu. Národní rozpočtová rada je nezávislá autorita. Pravidelně vydává také stanoviska, které stojí za to sledovat. A ono to nebylo veselé čtení ani pro Fialovu vládu a určitě to nebude veselé čtení ani pro Babišovu. Bohužel politici mají jiné priority než odborné argumenty.
Překvapilo vás, že prezident Petr Pavel podepsal zákon o rozpočtu v podstatě bez mrknutí oka? Protože s minulým návrhem problém měl a i teď mu někteří poradci doporučovali využít veto.
Je to jeho rozhodnutí, já bych se nikdy nepodepsal pod zákon, který je v rozporu s platným právním řádem České republiky. Pravděpodobně tím hledal nějakou vstřícnou cestu k vládě, ale já bych si přál jiné vstřícné cesty než porušování zákonů.
Jak vůbec hodnotíte dosavadní angažmá Motoristů ve vládě i v tomto ohledu. Měli v programu naopak snižování deficitů…
Tak samozřejmě z mého pohledu jsem velmi zklamaný z toho, jak přistupují k závazku o rozpočtové odpovědnosti. Záleží ještě, jak se postaví k rozpočtu na rok 2027. Platí ale, že potřebujete rok, abyste změnila zákony. Je konec dubna a kdyby se mělo něco změnit, tak by se už konsolidující zákony musely tvořit.
Já slyším jen o dalších výdajích, které vláda plánuje, aniž by měly proběhnout jakékoliv systémové změny. Takže se bojím, že deficity místo aby šly dolů, tak porostou. A to dost výrazně.
Jak Miroslav Kalousek vnímá neposkytnutí vládního letounu předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) pro cestu na Tchaj-wan a jak by měli politici ladit postoje k zahraniční politice státu? Je potřeba něco měnit na systému fungování veřejnoprávních médií? A jak po čtyřech měsících vlády vidí kabinet Andreje Babiše? Celý rozhovor s Miroslavem Kalouskem si můžete přehrát v úvodu článku nebo ve všech podcastových aplikacích.
Rozhovory o tématech, která hýbou společenským děním. Moderují Eva Mikulecká, Michael Rozsypal a Karolina Brodníčková.
Odebírejte podcast také na Spotify, Apple Podcasts či na platformě Podcasty.cz a zapněte si upozornění na nové díly.
Poslechněte si také naše další podcasty: