Hlavní obsah

Kdo poradí obětem domácího násilí na maloměstě? Policie to vždy nedokáže

Právo, Alexandr Běťák

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Její klientku žijící na malém městě manžel před několika týdny pobodal. Když přijeli policisté, ani jí neřekli o institutu vykázání. Petra Carvanová a další advokáti upozorňují na to, že policisté hlavně v krajích a menších městech nemají vždy správný přístup k obětem domácího násilí. To přitom může ovlivnit, jak oběť bude situaci dál řešit.

Foto: Milan Malíček, Právo

Pochod proti sexualizovanému a domácímu násilí

Článek

„Ptala jsem se jí: Jak k vám přistoupila policie? A ona, že nijak. Zatímco manžel žije v domě za miliony a advokáta měl okamžitě, ona se skrývá s dětmi,“ řekla Právu Carvanová. Právě až ona jí řekla, jaká má práva a možnosti.

„Ani o právu na advokáta jí policisté neřekli. Také nezmínili, že když jí bylo poškozeno zdraví, tak má být posuzována jako obzvlášť zranitelná oběť. Nebo že má nárok na přijetí do intervenčního centra,“ dodala Carvanová.

Podle ní nemají policisté dostatečné znalosti zákona o obětech trestných činů. Přitom jsou jedni z prvních, kteří k oběti dorazí, a jejich kontakt s obětí je velmi důležitý. „Jde o to, aby nepokládali otázky typu ‚proč jste nezavolala už dřív‘, které oběť víc utvrzují v tom, že je nedůvěřivá. Což pak vede k tomu, že ji už nikdo nerozmluví,“ uvedla Carvanová.

Pavel Houdek: Z hluboké bažiny domácího násilí se oběť bez pomoci nevyhrabe

Pod svícnem

Netraumatizovat oběť trestného činu

Podle vedoucího psychologa Policie ČR Vladimíra Vosky by policie, novináři nebo i rodina neměli oběť dál traumatizovat. „Když jí někdo z rodiny řekne, že si za to může sama, nebo když policie nepřistoupí empaticky, pak se oběť může rozhodnout případ neřešit a dál nevypovídat,“ řekl Právu Voska.

Podle Carvanové, která denně řeší případy obzvláště zranitelných obětí trestných činů, přistupují často k obětem policisté z nižších útvarů neempaticky.

„Největší průšvih je, když oběť zavolá na linku 158, protože přijede někdo z obvodního oddělení, kdo většinou neprošel žádným školením zaměřeným na domácí násilí. Ještě klidně oběť vytáhnou před dům na chodník, kde ji obnaženou fotí, zranění, která jí pachatel způsobil,“ řekla advokátka.

Agresor udělá z oběti domácího násilí blázna. Děti skončí přinejlepším u terapeuta

Po mateřských stopách

Pomoc interventa

Policie má pro tyto případy krizové interventy, což jsou speciálně proškolení policisté. Ti ale nejsou volaní ke každému případu. „Pomoc interventa je směřována především na dobu bezprostředně po spáchání trestného činu. Ten také předá oběti kontakty na neziskové organizace poskytující další pomoc,“ vysvětlil metodik Policie ČR Jaroslav Hrabálek.

O krizové interventy žádají policisté přes krajské operační středisko, které je následně povolá na místo činu. Občas o potřebě krizových interventů rozhoduje i samotné operační středisko.

„Ale není vždy možné, aby byli u každého případu domácího násilí,“ poukázal vedoucí policejní psycholog Voska. S případy, kdy policie nevhodně zacházela s obětí, se setkal i advokát David Oplatek, který se zaměřuje na oběti domácího a sexuálního násilí.

„Za deset let, co to dělám, se systém posunul k lepšímu. Nicméně v krajích a menších obcích je přístup k obětem třeba domácího násilí horší, i když jde spíše o jednotlivé případy,“ popsal Oplatek. Jako příklad uvedl incident ze Zlína, kdy klientka byla obětí dlouhodobého domácího a sexuálního násilí ze strany svého tehdejšího přítele.

„Podala proto trestní oznámení. Její přítel při následném výslechu předal policistům její intimní fotky. Když pak sama přijela na policejní výslech, tak policistka před ni fotky vyskládala a zeptala se jí: Co mi k tomu řeknete,“ vzpomněl advokát případ nevhodného postupu policie.

Agresory chtějí z domu vykázat na déle

Domácí

Leták či příručka pro policisty

Podle ředitelky Bílého kruhu bezpečí, který pomáhá obětem trestných činů, jsou zkušenosti obětí s policií různé.

Jsou i oběti, které si stěžují na necitlivý přístup. „Je rozhodně co zlepšovat,“ řekla Právu Vitoušová.

Policisté mají podle ní zcela zásadní vliv, jak oběť událost emočně zpracuje. A zda se dozví o svých právech, mezi něž patří nárok na vykázání agresora ze společného bydlení, nárok na zmocněnce nebo například možnost finanční pomoci s odstěhováním od agresora.

„Proto se Bílý kruh ujal zpracování letáku pro pražskou policii, který informuje o nejdůležitějších místech pomoci obětem v Praze. Policie ho bude předávat obětem při prvním kontaktu,“ uvedla ředitelka.

Hlavní policejní metodik připravil pro policisty instruktážní knihu, která je má provést různými scénáři při kontaktu s oběťmi včetně dětí. „Jen v roce 2022 bylo v Policii ČR proškoleno 9092 policistů na identifikaci oběti trestného činu a jednání s ní,“ uvedl autor příručky Hrabálek.

Příručku chválí advokátka Carvanová. „Detailně popisuje, co mají policisté dělat v případě obzvlášť zranitelných obětí. Co dělat, když je obětí třeba nezletilé dítě, koho mají kontaktovat. Jaké informace mají předat poškozeným jako první a jak je formulovat,“ popsala Carvanová.

Podle ní nejde o to, že by se jí policisté neřídili, ale často o ní ani nevědí. „Já jsem o té příručce možná slyšel, ale určitě jsem ji nečetl,“ přiznal policejní psycholog Voska.

Policejní prezidium v kurzu Oběti trestných činů a domácí násilí proškoluje hlavní krajské metodiky. Ti následně proškolí okresní metodiky, kteří nové postupy učí nižší útvary.

Policejní prezidium plánuje, že od roku 2024 bude proškolování intenzivnější. „Kurz bude rozšířen jak kapacitně, tak časově,“ potvrdil Hrabálek.

Příběh Terezie: Prastrýc mi v dětství dovnitř strkal prsty, po stehnech mi tekla krev

Pod svícnem

Reklama

Výběr článků

Načítám