Agresory chtějí z domu vykázat na déle

„Právnička mi řekla, že mám být ráda aspoň za tohle, když nemám videodůkazy,“ cituje Magdu iniciativa Pod svícnem, která pomáhá obětem domácího násilí a příběh mladé ženy zveřejnila. Dodnes má v soudním rozsudku, že o děti mají s manželem pečovat oba po dohodě.

Magdě a dalším ženám by mohl pomoci návrh zákona o domácím násilí, který v úterý představila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková s poslankyněmi Evou Decroix (ODS) a Barborou Urbanovou (STAN). Normu má vláda projednat do konce června a měla by platit od 1. července 2024.

Zákon by měl zavést jednotnou definici pojmu „domácí násilí“ do občanského zákoníku, zrušit povinnost mediace v opatrovnických sporech i prodloužit institut vykázání agresora z domácnosti z deseti na čtrnáct dní.

„S domácím násilím má zkušenost 30 procent žen a 12 procent mužů. Většinou je pácháno ze strany partnera, ale v 17 procentech je agresorem jiný člen rodiny,“ řekla Laurenčíková.

Loni bylo v Česku evidováno 400 případů týrání osoby ve společném obydlí. Policie každoročně vykáže přes tisíc osob ze společné domácnosti. Sociální odbory OSPOD zasahují ročně u 2000 rodin, kde dochází k násilí na dětech, řekla zmocněnkyně.

Všechny tyto případy jsou podle Laurenčíkové ale špičkou ledovce, protože drtivou většinu oběti nikdy nenahlásí. Citovala průzkum, podle nějž si 26 procent populace myslí, že oběť si za domácí násilí může sama.

Zlepšit ochranu obětí se v programu zavázala vláda. Ačkoliv pojem „domácí násilí“ explicitně zmiňuje osm klíčových zákonů, žádný z nich jej nedefinuje.

Zainteresované subjekty, tedy například policie, soudy nebo OSPOD, si jej proto vykládají různě. „Z toho vyplývá nejednotný přístup k obětem. Je třeba přijmout novelu občanského zákoníku, že k domácímu násilí musí být přihlíženo při svěřování dítěte do péče a při rozhodování o vypořádání společného jmění manželů při rozvodu,“ uvedla Laurenčíková.

Poslankyně Decroix, která je advokátkou pro rodinné právo, řekla, že pojem domácí násilí je těžké uchopit. „Nezahrnuje totiž jen fyzické násilí, ale i psychické, sexuální a ekonomické,“ sdělila Decroix. Nově by policie měla také v případě bezprostředního ohrožení oběti vykázat násilníka na čtrnáct dní a automaticky mu zabavit střelnou zbraň, pokud ji má.

„Deset dní je často krátká doba na to, aby oběť mohla najít nové zázemí a přetrhat vazby s agresorem,“ řekla Urbanová, která je zároveň zakladatelkou iniciativy Pod svícnem.

Branislava Marvánová Vargová z centra pro ženy ROSA řekla, že často oběť žije na utajené adrese, ale je nucena se s agresorem setkávat při povinné párové terapii či mediaci. „Jinak je označena za nespolupracující. Znamená to přitěžující okolnost ve sporu o péči o dítě. Přitom období rozchodu je nejkritičtější. Může při něm dojít i k zabití oběti,“ řekla Marvánová.

Dodala, že počet vražd motivovaných osobními vztahy roste. „Mediace nemůže dosáhnout svého cíle, když je oběť v jedné místnosti s agresorem a chce to mít co nejdřív za sebou,“ doplnila advokátka a členka sdružení ProFem Martina Houžvová. „Cílem změn je postihovat domácí násilí dříve, než dojde ke zlámání rukou, nohou a trpícím dětem,“ dodala.