Hlavní obsah

Kalousek: Na Babišův byznys s biopalivy dá každý z nás pětistovku

Právo, Jiří Vavroň

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Celkem pět miliard vydělají podle místopředsedy TOP 09 firmy ministra financí Andreje Babiše (ANO) na prodloužení daňového zvýhodnění biopaliv. Miroslav Kalousek to uvedl v rozhovoru pro Právo. Trvá také na tom, že vládou navržená podpora nemá racionální důvod a je tunelem na státní rozpočet.

Foto: Petr Horník, Právo

Miroslav Kalousek (TOP 09)

Článek

Trváte stále na tom, že schválení novely prodlužující daňové zvýhodnění biopaliv bude tunelem na státní rozpočet za celkem pět let ve výši devět miliard? Z této částky podle vás pět miliard půjde rovnou ve prospěch firem vašeho nástupce na ministerstvu financí Andreje Babiše (ANO). Jak jste k této částce došel?

Tuhle sumu jsem nevypočítal sám. Je to údaj odvoditelný z dostupných údajů ministerstva financí, z údajů o daňových úlevách na spotřebních daních.

Pět miliard ve prospěch Agrofertu vyplývá z toho, že jeho firmy se podílejí zhruba padesátiprocentním podílem na výrobě a distribuci biopaliv. Přeneseně tak každý z nás přispěje Babišovým firmám ročně zhruba pětistovkou.

Proč by se mělo ale jednat rovnou o tunel? Biopaliva snižují emise z pohonných hmot. Daňové zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv má v červenci 2015 skončit. Co je špatného na tom, že se má prodloužit do konce roku 2020?

Řekněme ale všechny informace. Evropská komise dospěla k závěru, že využívání biopaliv první generace a jejich daňové zvýhodnění je slepá cesta. Všechny členské státy musí tyto programy podpory biopaliv první generace ukončit do roku 2020. Některé to dělají či udělají dříve, jiné právě do roku 2020.

My máme tento program Evropskou unií notifikován od roku 2009 do července roku 2015. Pokud by nebyly přijaty žádné novely, tak by každé zvýhodnění těmto palivům letos skončilo.

Prodloužení tohoto programu daňového zvýhodnění biopaliv první generace tedy po nás nikdo nechce, ani ho nepožaduje. Nenavrhla ho žádná předcházející vláda, včetně Rusnokovy vlády. Neexistuje žádný racionální důvod, proč bychom měli toto daňové zvýhodnění prodlužovat o pět let, což nás celkově bude stát zmíněných devět miliard korun, když ten program stejně musí skončit. Každý podnikatel, který by řídil firmu jako stát, by to udělal co možná nejdříve, aby státní kase ušetřil devět miliard. Ty by se daly využít na jiné, perspektivnější programy.

Jediný důvod, pro který v tom vláda chce pokračovat, je, že je to úžasně výnosný byznys pro výrobce biopaliv první generace. Těm se prodlouží veřejná podpora a tedy i odbyt o pět let. Prodloužení tohoto programu o pět let proto není nic jiného než tunel.

A ten nás bude stát devět miliard, z toho pět miliard korun všichni věnujeme na podnikání Andreje Babiše.

Andreje Babiše vaše slova o pěti miliardách dost nadzdvihla. Podle něj úleva na spotřební dani pro vysokoobsahová biopaliva v roce 2013 pro všechny firmy, které tuto výhodu měly, představovala 1,5 miliardy. Jednalo se především o  přepravce – státní podniky, České dráhy, ČD Cargo, dopravní podniky, soukromé přepravce atd., kteří na biopaliva jezdí. Přepravci v rámci jeho firem údajně mají výhodu kolem 70 miliónů korun.

Ministr financí a majitel Agrofertu klame. Především odvodovou povinnost ze spotřební daně nemá zákazník, tedy přepravci, ale distributoři. Jen ti na daňové úlevě skutečně vydělají. Jestliže Andrej Babiš jako výrobce a distributor má více jak padesátiprocentní podíl na trhu s biopalivy, tak z toho logicky získá kolem pěti miliard.

Touto částkou všichni přispíváme na jeho soukromý byznys. Je proto skandální, že ve střední Evropě demokratický parlament odsouhlasí veřejnou podporu v řádu několika miliard pro firmy ministra financí na základě zákona, který si sám napsal.

Návrh novely, která prodlužuje daňové zvýhodnění vysokoprocentních a čistých biopaliv ale vychází z Víceletého programu podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období let 2015 až 2020. Ten ale vládě předložilo ministerstvo zemědělství v čele s lidoveckým ministrem Marianem Jurečkou.

V Poslanecké sněmovně návrh uvede skutečně pan ministr zemědělství Jurečka. Návrh do vlády ale předložil a legislativním procesem protáhl Andrej Babiš.

Teprve potom se vláda dohodla, že výsledný text bude uvádět Jurečka. Během legislativního procesu došlo k jedné zajímavé věci. Ministerstvo zemědělství v připomínkovém řízení k zákonu, v pasáži týkající se zpřísnění kontroly ovzduší, uplatnilo naprosto zásadní připomínku, kde argumentuje, že program končí, že biopaliva první generace jsou definitivně slepou cestou.

Zásadní připomínka ministerstva zemědělství, se kterou by zákon nešel schválit, se ale po osobním setkání obou ministrů změnila na připomínku běžnou, se kterou se ministerstvo financí vypořádalo slovem – nevyhovuje se. Pan ministr Jurečka se s tím ztotožnil, zavrhl původní stanovisko a sám návrh uvede v Poslanecké sněmovně. Sněmovna by si ale zasloužila vysvětlit tak zásadní obrat.

Andrej Babiš ale začal s rozvojem biopaliv a s pěstováním řepky v době, kdy neuvažoval o vstupu do vlády, navíc stoprocentně neovládá trh, takže odmítnutí prodloužení podpory by postihlo i řadu dalších podnikatelů.

Všichni velmi dobře věděli a vědí, že program, a tedy podpora, byly naplánovány do července 2015. Nikdo předtím, než přišel Andrej Babiš do vlády, nenavrhl, aby se zákon prodloužil. Zákon si fakticky napsal Babiš sám pro sebe. Tady je přece rozhodující, že se jedná o program, který nemá potenciál se rozvíjet, je to slepá cesta a musí skončit. Pokud ale budete k penězům přistupovat způsobem, že pokud budou daňoví poplatníci platit, tak já je chci vysávat a vytřískat, co se dá, tak pak to dává smysl. Pro Česko ale žádný prospěch neexistuje.

A vznik nových 14 tisíc pracovních míst, které má zaručit pokračování projektu biopaliv první generace?

To je blábol, aby to vypadalo pro stát výhodně. Za prvé veřejná podpora, která se prodlouží do roku 2020, se nijak nezvýší, pole nejsou nafukovací, fabriky a jejich technologické kapacity se také výrazně nezvýší, tak kde by se vytvořilo tolik pracovních míst.

Ale i kdybych se mýlil, tak v roce 2020 vše skončí. Proč máme za devět miliard uměle vytvořit 14 tisíc pracovních míst, o které pak ale přijdeme v roce 2020? Podpořit zaměstnanost z veřejných zdrojů má smysl jen tehdy, když vzniknou trvalá pracovní místa, a ne přechodná.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám