Hlavní obsah

Jurečka navrhl zvýšit minimální mzdu o 1100 Kč

29. 11. 2022, 8:00

Minimální mzda by se od ledna mohla zvýšit o 1100 korun. To je ze současných 16 200 na 17 300 korun hrubého měsíčně, tedy asi o 6,8 procenta. Vyplývá to z návrhu, který ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zaslalo odborům a zástupcům zaměstnavatelů. Ti se k návrhu mají vyjádřit v průběhu úterý.

Foto: Jaroslav Svoboda, ČTK

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka

Článek

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom ještě nedávno předběžně připouštěl zvýšení ve výši 350 až 400 korun, nedohodnou-li se odbory s firmami jinak. Nakonec sociálním partnerům přednesl citelně vyšší částku.

„Navrhují zvýšení o 1100 korun od 1. ledna u minimální mzdy a u první úrovně zaručené mzdy v jednotlivých profesích, která je totožná s minimální mzdou. Ten samý nárůst by měl být u osmé, nejvyšší úrovně,“ řekl v pondělí Právu Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

„Návrh MPSV jsme obdrželi. V současnosti jej analyzujeme,“ potvrdil za zaměstnavatele Miroslav Diro z Hospodářské komory. Vedle ní návrh obdržel i Svaz průmyslu a dopravy ČR.

MPSV se k dotazu, jak k částkám dospělo, nevyjádřilo, s tím, že je to zatím součást jednání. „Dokud nebudou u konce, nemůžeme k tomuto tématu poskytnout konkrétní komentář,“ konstatoval mluvčí ministerstva Jakub Augusta. Návrh je výrazně pod hranicí, kterou požadovaly odbory.

Dotace na elektromobily mají být i pro domácnosti. Od roku 2024, chce Jurečka

AutoMoto

ČMKOS přišla už počátkem léta s požadavkem, aby se minimální mzda ještě letos zvedla o 2000 na 18 200 korun. Později odbory žádaly od ledna 2023 rovnou 20 tisíc korun. S tím ovšem zaměstnavatelé během jednání i mimo ně nesouhlasili.

Částka 1100 korun je však výrazně vyšší než Jurečkův návrh z října, kdy avizoval zvýšení do 400 korun.

Tehdy se ovšem počítalo s tím, že by se s minimální mzdou jako vždy zvedaly zaručené mzdy pro všechny profese. Zaručené mzdy jsou zjednodušeně řečeno nejnižší možné výdělky v jednotlivých povoláních, třeba u prodavaček, zedníků, účetních, ale i ředitelů podniků.

Nyní podle informací Práva Jurečka počítá s tím, že by se zaručená mzda zvedla jen v nejnižší první a nejvyšší osmé platové třídě. Zaručená mzda je sice zakotvena v zákoně, ale její výše určuje svým nařízením vláda.

Nejvyšší, osmá úroveň by se tak podle Jurečkova návrhu zvýšila ze 32 400 na 33 500 korun, u druhé až sedmé úrovně se podle návrhu s navýšením nepočítá. Na otázku proč ministerstvo neodpovědělo.

Schillerová: Je to čirý alibismus

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje návrh navazuje na předchozí jednání na půdě ministerstva a horní stupeň má vzrůst proto, aby byla dána určitá hranice pro zaručené mzdy.

Jurečka dal už dříve najevo, že za současné situace je proti automatickému zvyšování zaručených mezd podle té minimální. Na takový mechanismus si opakovaně stěžují zaměstnavatelé, kteří tvrdí, že by nevadilo tolik zvýšení minimální mzdy, jako jim vadí automatický růst v navazujícím platových třídách.

„Opakovaně jsem říkal zaměstnavatelům a odborům, že jsem připraven zrychlit proces zvyšování minimální mzdy. Ale musíme to udělat v okamžiku, kdy ji oddělíme od úrovní zaručené mzdy. Minimální mzda může růst daleko rychleji, zaručené mzdy v tento okamžik ne, protože by to firmy neutáhly a začaly by propouštět,“ poukázal nedávno v rozhovoru pro Právo Jurečka.

Jurečka: Hladík vše vysvětlil, na ministra se hodí

Domácí

„Je to pro nás neakceptovatelné,“ reagoval v pondělí pro Právo Středula s tím, že ministerstvo svůj návrh neodůvodnilo ani odborům.

Podniky Jurečkovu iniciativu vítají. „Oceňujeme návrh oddělit instituty minimální a tzv. zaručené mzdy. Dlouhodobě usilujeme o zrušení zaručených mezd v soukromém sektoru,“ řekl Právu za Hospodářskou komoru Miroslav Diro s tím, že zaručené mzdy jsou v Evropě de facto unikát. „Stát arbitrárně rozděluje neúplný seznam profesí do osmi skupin a zaměstnavatelům plánuje ceny,“ dodal.

Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové je Jurečkův návrh nesmyslný. „Jednak zvýšení minimální mzdy o nějakých sedm procent v okamžiku, kdy je inflace patnáctiprocentní, je málo. Minimální mzdu bere zhruba 150 tisíc nízkopříjmových lidí,“ upozornila.

Podle jejích informací ministerstvo ponechalo domluvu o druhé až sedmé úrovni zaručených mezd na odborech se zaměstnavateli. „Pokud to ministr Jurečka navrhuje, tak je to čirý alibismus a snaha vyhnout se rozhodnutí, kterému se stejně nevyhne,“ dodala Schillerová.

Jurečka: Musíme se vrátit ke zvyšování daní

Domácí

Reklama

Související témata:

Výběr článků