Článek
Janoušek byl spolu s dalšími lidmi souzen kvůli podezření, že vylákali od zdravotních pojišťoven přes 239 milionů korun a o dalších 77 milionů korun usilovali. Podle soudů se ale neprokázalo, že by společnost Chambon před pojišťovnami cokoli zakrývala. V únoru 2023 proto lobbistu i všechny ostatní odvolací senát pravomocně osvobodil. Všichni obžalovaní vinu od počátku odmítali.
V souvislosti se stíháním policie Janouškovi zajistila finanční prostředky a zlato, podnikatel tak v žalobě tvrdil, že majetek byl znehodnocen inflací a tím, že téměř deset let prostředky ležely bez jakéhokoli zhodnocení.
Podle soudních dokumentů policie zajistila bankovky různých měn v hodnotě přibližně 54 milionů korun, zlato za bezmála třicet milionů a k tomu ještě akcie. Janoušek požadovanou částku vyčíslil tak, že chce úrok z prodlení za deset let, kdy měl zabavený majetek, v částce přibližně 44 milionů, inflační ztrátu ve výši 35 milionů korun a ušlý zisk v hodnotě 86 milionů korun.
V ústavní stížnosti Janoušek tvrdil, že uznává možnost zajištění věcí, ale pokud se prokáže nevina, měl by mít nárok na odškodné. „Zdůrazňuje, že nijak nepřispěl k průtahům v trestním řízení a že jeho trestní stíhání bylo pravomocně skončeno až téměř deset let poté, co byl zajištěn jeho majetek v řádu několika desítek milionů korun,“ stálo ve stížnosti.
ÚS: Žádné pochybení jsme nenašli
„Jeho primárním úmyslem bylo dané finanční prostředky investovat do nákupu akcií českých či zahraničních společností, případně že by tyto prostředky uložil na své úročené bankovní účty, které v rozhodné době aktivně využíval. Za nereálnou označil možnost, že by tyto prostředky ponechal po celých téměř deset let bez jakéhokoliv zhodnocení,“ bylo ještě ve stížnosti.
Senát Ústavního soudu se soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem ale neměl pro takové argumenty pochopení. „Dobu zajištění věcí stěžovatele nelze považovat za nepřiměřenou, byť zajištění trvalo téměř deset let. Není pochyb o tom, že dané trestní řízení bylo mimořádně složité,“ upozornil Šámal v rozhodnutí, které soud v těchto dnech zveřejnil ve své databázi.
„Z provedených důkazů ani z tvrzení stěžovatele nevyplynuly žádné skutečnosti, které by svědčily o tom, že zajištění věcí mělo zásadní nepříznivý dopad do osobních majetkových poměrů stěžovatele a jeho schopnosti hradit životní náklady. Ústavní soud neshledal žádné kvalifikované pochybení, jež by bylo způsobilé zapříčinit tvrzené porušení ústavně zaručených základních práv,“ dodal Šámal.
