Článek
Před časem jste mluvil o možnosti zakotvit v Ústavě český národ. Navrhl byste to v případě svého senátního vítězství?
Nepochybně bych hledal podporu dalších senátorů. Můj návrh kombinuje tři prvky, a to prvek státoobčanský, tedy jedná se o státní občany, kteří mají trvalý svazek s ČR, a buď jsou příslušníky českého národa, nebo národnostní či etnické menšiny, a to podle vlastního vyjádření nebo vlastní úvahy. Pokud máme ochranu národnostních a etnických menšin, chybí nám státotvorný národ, vůči kterému jsou menšiny chráněny. Zároveň to může ústavně zvýraznit národní identitu, včetně ústavního zakotvení českého jazyka jako jazyka státního.
Kandidujete jako nezávislý. Vstoupil byste do některého z klubů?
Určitě bych do žádného klubu nevstupoval, možná bych se snažil iniciovat nějaký klub nezávislých senátorů. Raději bych spolupracoval se senátory z různých klubů podle jednotlivých projektů, na kterých bychom se shodovali.
Znamená to, že se nechcete ušpinit žádnou politickou stranou?
Tak bych to neřekl. V Senátu přece jen převládá princip kooperace nad principem konkurence, který je typický pro Sněmovnu. Jak znám Senát, tak tam otázka politické příslušnosti ustupuje do pozadí. Na řadě témat bych mohl spolupracovat napříč kluby.
Považuji se přece jen spíš za odborníka, tudíž se nechci úzce stranicky profilovat. Což neznamená, že bych neměl žádnou politickou orientaci, tu jsem už v minulosti označoval za sociálně-liberální, ale záleží skutečně na konkrétních otázkách.
Já sám jsem za určitých okolností pro přijetí ústavního zákona o obecném referendu
Žádná strana vás neoslovila s nabídkou podpory?
Byly spíš sondáže, poté co jsem ohlásil kandidaturu. Poděkoval jsem a nereflektoval na to.
Jak byste hlasoval pro zdanění náhrad v rámci církevních restitucí?
Zatím nejsem rozhodnutý, jak bych postupoval. Jedna věc není jednoznačně určena, totiž jaká byla míra restitucí a jaká je míra oddělení církví od státu. Pokud bychom řekli, že je to jednoznačná majetková základna pro všechny církve, pak je skutečně na státu, aby to nastavil, a pak můžeme diskutovat o tom, zda zdanit, či nikoliv. Nejsem zatím úplně přesvědčen, zda vynětí ze zdanění je namístě. Ale než zákon dospěje do Senátu, tak už to, doufejme, bude zřejmé.
Co ústavní zákon o obecném referendu? Jeho zastánci čekají na nové složení Senátu, že k němu bude vstřícnější.
Přesně tak, Senát je v současném složení většinově proti. Já sám jsem za určitých okolností pro přijetí ústavního zákona o obecném referendu. Základní okolností by bylo, že by se nemohl vztahovat na případy, které Ústava upravuje podle článku 10a, tedy přenášení pravomocí na mezinárodní organizaci nebo instituci. Na to máme zvláštní režim. Pak by šlo o konkrétní parametry, kdo by to mohl navrhovat, za jakých podmínek a podobně.
Mohlo by se podle vás vypsat referendum o setrvání v EU?
To není na pořadu dne, to bych nepodpořil.
Inicioval byste změnu prezidentských pravomocí?
Bylo by možné otevřít diskusi, jestli chceme slabého prezidenta, nebo jestli chceme jeho pravomoci posílit, nebo upřesnit. Byla by zde například otázka veta prezidenta republiky, pokud jde o zákony. Domnívám se, že by zde mohlo dojít ke změně, že pokud Senát hlasuje proti zákonu a je přehlasován většinou Sněmovny, tak pokud i prezident použije veto v této situaci, tak by měl být přehlasován kvalifikovanou většinou.
Institut veta se vám zdá slabý?
Je to tak. Prezident se může obrátit na Ústavní soud, ale myslím si, že veto nehraje takovou roli, jakou by mohlo hrát.
Jaký máte názor na působení prezidenta Miloše Zemana? Pohybuje se za hranou Ústavy, jak mu předhazují kritici?
Rozhodující je, že získal legitimitu, byl podruhé zvolen. Pokud se mu něco vytýkalo, tady byla příležitost ho již nezvolit. Snaží se využít ústavní prostor, který je mu dán, aby ho naplnil svými představami a posunoval výklad Ústavy ve svůj prospěch. V tom však není sám, dělají to i jiní ústavní činitelé.