Článek
Hlavní obrannou oporou armády mají být tzv. teritoriální síly, jež by měly být rovnoměrně rozložené v jednotlivých regionech. Tvoří je vojáci z povolání a příslušníci aktivních záloh a armáda je dlouhodobě posiluje. K tomu ale potřebuje vhodné objekty a zázemí.
„Kasárna jsou přeplněná, u starých armádních areálů je problémem technický stav. Musíme najít objekty, které lze rychle zapojit,“ vysvětluje Lipka.
I proto se vojáci obrátili na státní instituce. Asi nejrychleji zareagovala Česká pošta, jež postupně opouští některá distribuční centra.
Podle Lipky je potenciál těchto budov výjimečný: „Jsou to objekty, které mají logistiku v genech. Pro teritoriální síly jsou ideální, protože zahrnují sklad, dobrý příjezd, prostor pro techniku.“
Své areály a budovy nabídly i další instituce, jako třeba Český telekomunikační úřad. Armáda nyní posuzuje jejich technický stav, dopravní dostupnost i možnosti jejich rychlého uzpůsobení pro své potřeby.
„Čas je důležitý faktor. Nechceme areály, které budeme opravovat pět let,“ říká Lipka.
Armáda se také vrací do dvou klíčových základen v Líních u Plzně a Přerově. Jde však o dlouhodobé a finančně náročné projekty, protože areály byly delší čas opuštěné.
O něco rychleji probíhá modernizace kasáren a výcvikových prostor v Bučovicích, kde sídlí 74. lehký motorizovaný prapor. K tomu se připravuje také využití modulárních technologií pro potřebu rychlé výstavby.
Důležitá je podle Lipky také modernizace inženýrských sítí. „To jsou věci, které nejsou vidět, ale bez nich nepostavíte nic. A mnoho areálů má sítě z 80. let 20. století,“ připomíná generál.
Moderní musí být také výcvik vojáků. Ten se uzpůsobuje i podle zkušeností z aktuálních konfliktů. Na nedávném cvičení teritoriálních sil Hradba armáda pracovala s drony či prostředky elektronického boje.
„Ukrajina je obrovská škola. Co funguje tam, snažíme se u nás ověřit a zapracovat u nás,“ říká Lipka a dodává: „Musíme cvičit na bojiště, které nás čeká. Ne na to, které už někdo vyhrál nebo prohrál před dvaceti lety.“
Jako příklad uvádí cvičení z loňského roku s názvem Moravian Lance, které sloužilo k testování nových postupů i technologií. Ve výcvikovém prostoru Libavá se do něj zapojily různé jednotky: mechanizované roty, ženisté, dělostřelecký průzkum, i skupiny elektronického boje a bezpilotních systémů.
Protivzdušná obrana jako priorita
Zaměřit se armáda musí také na protivzdušnou obranu (PVO). „Ta je dnes alfa a omega. Kdo neuhlídá vzdušný prostor, neuhlídá nic,“ konstatuje Lipka.
Jediná tuzemská jednotka protivzdušné obrany, protiletadlový raketový pluk ve Strakonicích, prochází modernizací a armáda připravuje i vznik minimálně jedné další jednotky PVO.
„Potřebujeme dvě vrstvy, drahé, vysoce sofistikované raketové prostředky proti výrazným hrozbám, jako jsou třeba střely s plochou dráhou letu, a k nim levnější systémy pro likvidaci dronů. Bez té druhé vrstvy budete proti levným prostředkům nasazovat rakety za miliony, a to nelze,“ popisuje Lipka.
Investice proto směřují do prostředků elektronického boje, optických systémů i pěchotních prostředků proti malým dronům.
Podle Lipky se mění také přístup k detekčním prostředkům: „Už to není jen o jednom velkém radaru. Potřebujete síť menších, mobilních, které přežijí první úder.“
Systém protivzdušné obrany Spyder, který v AČR nahradí zastaralé systémy KUB
V souvislosti se zaváděním techniky klade Lipka důraz na otázku rychlosti akvizičních procesů. „Když se rozhodujeme tři roky, nepomůže nám ani nejlepší systém na světě. Technologie stárne rychleji než papír,“ říká generál.
Klíčové jsou pro modernizaci a rozvoj armády samozřejmě peníze. „Bez stabilních peněz modernizaci neuděláme. A nejde o luxus. Jde o to, aby armáda nebyla jen kulisa,“ podotýká generál, který zároveň připomíná, že mezi úkoly armády dnes spadají kromě zajištění bezpečnosti na území České republiky také zahraniční mise a podpora spojenců.
Ukrajinští vojáci cvičí na Libavé střelbu z útočných pušek Sa-58
Armáda se podílí také na výcviku ukrajinských vojáků v Česku. Ten se posunul od základních taktik k simulacím reálného boje, včetně práce s drony a prostředky elektronického boje. Jde o tzv. realistický výcvik (real-world training), který co nejvěrněji napodobuje skutečné bojové podmínky, jež jsou na Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské invazi, realitou.
„Ukrajinská zkušenost nás posouvá. Co se naučí oni, přechází do výcviku našich jednotek,“ říká Lipka.
Lipka zdůrazňuje, že i když je technika moderní, člověka zcela nahradit nemůže: „Drony válku nevyhrají. Vždycky to skončí na pozemní jednotce, která prostor obsadí a udrží.“
I proto se armáda snaží oslovit mladší generaci, v čemž jí má pomoci právě i modernější zázemí. „Mladí lidé chtějí vidět smysl, moderní prostředí a moderní techniku. Pokud to nenabídneme, nebudeme mít koho učit.“
Nábor má podle něj stát na kombinaci kvalitního výcviku, technologií, infrastruktury a motivace. Programy pro středoškoláky nebo aktivní zálohy mají ukázat, že služba státu má různé podoby. „Armáda musí být otevřená. A musí být připravená,“ uzavírá generál.
Generálmajor Pavel Lipka
Generálmajor Pavel Lipka (nar. 7. října 1970 v Třinci) je od 1. listopadu 2023 zástupcem náčelníka Generálního štábu AČR. Vystudoval Vojenské gymnázium v Opavě a Vojenskou vysokou školu pozemního vojska ve Vyškově, později absolvoval štábní a generálštábní kurzy na Univerzitě obrany v Brně.
Během své kariéry působil jako velitel mechanizované čety, roty i praporu a zastával i funkce ve velení pozemních sil. Od srpna 2020 byl zástupcem velitele v Mnohonárodní divizi NATO Severovýchod v Polsku. Je nositelem řady vyznamenání za zahraniční mise, včetně americké „Bronze Star Medal“.
