Článek
„V tuto chvíli považuje ministerstvo financí stávající sankční rámec za dostatečný,“ odpověděla mluvčí rezortu Šárka Pavlasová na dotaz, zda se Česko nechystá k podobnému kroku jako Finové. „Pokud by v budoucnu vzešla z evropské diskuse konkrétní iniciativa v této oblasti, jsme připraveni se jí věnovat a vyhodnotit její možné dopady,“ dodala.
Pokud by ke změnám došlo, měl by s nimi přijít právě rezort financí. „Toto by byla úprava primárně v působnosti ministerstva financí, tedy devizová legislativa,“ řekl Novinkám mluvčí ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake. Je jisté, že do konce současného volebního období už se nestihne přijmout žádný zákon, který dosud neprošel jednáním vlády. Případnou změnu by tak musela provést až budoucí vláda.
Finové svůj zákon v parlamentu schválili jednomyslně. „Toto rozhodnutí vysílá jasnou zprávu: Nedovolíme, aby byla stabilita Finska narušena,“ řekl po dubnovém hlasování Antti Häkkänen, finský ministr obrany.
Finský zákon přitom není namířen konkrétně proti Rusům, ale proti zemím, které „vedou agresivní válku a mohly by narušit finskou národní bezpečnost“. Vláda musí nařízením určit, o které země se jedná, ale pochopitelně jde dnes v první řadě o Rusko. Rusové, kteří si budou chtít ve Finsku pořídit nemovitost, budou muset mít v zemi trvalý pobyt a zároveň budou potřebovat povolení úřadů.
„Chystají se také zákony, které posílí možnosti zasahování do nemovitostí, které už byly zakoupeny,“ uvedl ministr Häkkänen.
Rusové v ČR vlastní na devět tisíc nemovitostí
Z českého katastru nemovitostí lze zjistit, kolik nemovitostí v Česku vlastní fyzické osoby, které mají adresu pobytu v Ruské federaci. Z celkového počtu téměř 25 milionů nemovitostí jich osoby s pobytem v Rusku vlastní 9097, z toho 5210 parcel nebo 1016 samostatných staveb.
Česko zatím jen vůči Rusům zpřísnilo proces získávání občanství. Od letošního 11. února se Rusové musejí ruského občanství vzdát, pokud chtějí dosáhnout na to české.
Nákupy nemovitostí řeší zejména státy, které mají k Rusku geograficky nejblíže, včetně pobaltských států. Například v lotyšském parlamentu už prošel dvěma čteními ze tří návrh zákona, který přímo v textu uvádí: „Nabytí vlastnictví nemovitostí nebo jejich částí v Lotyšsku je zakázáno občanům Ruské federace a Běloruské republiky.“ Zákaz se má vztahovat i na právnické osoby registrované na území těchto dvou států nebo firmy, u nichž ruští či běloruští občané drží alespoň čtvrtinový podíl.
„Součástí ruské hybridní války je nepřímé získávání nemovitostí v cizině. Rusko také využilo přítomnosti svých občanů v cizích zemích k tomu, aby začalo válku a ospravedlnilo ji ochranou svých občanů,“ píše se ve zdůvodnění lotyšského zákona. Výjimka má platit pro ty Rusy, kteří v době nabytí účinnosti zákona budou mít trvalý pobyt v Lotyšsku.
Česko už se kvůli nemovitostem dostalo s Ruskem do sporu, ten se však týká pouze vymáhání nájemného. Jde o budovy, které socialistické Československo svěřilo Sovětskému svazu k bezplatnému užívání k diplomatickým účelům.
Podle zjištění ministerstva zahraničí ovšem desítky z těchto nemovitostí diplomacii neslouží a jde například o bytové domy. Česko proto vymáhá od Ruska nájemné, podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) už jde o částku sto milionů korun.
