Fialova vláda je ve svém poločase na stejném dně jako neoblíbený Nečasův kabinet

Podepisuje se na nich špatná komunikace či to, že se v důsledku vysoké inflace cen a propadu reálných příjmů lidem „daří hůře“.

Současný Fialův kabinet složený z pěti stran - ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN - kopíruje ve svém poločase, jak ukazuje graf Novinek, stav z poloviny volebního období předčasně ukončeného kabinetu Petra Nečase (ODS), který později někteří označovali za „vládu národního zklamání“.

V červnu roku 2012 věřilo Nečasově vládě pouze 16,5 procenta lidí a 82,1 mu nedůvěřovalo. Současné vládě nyní taktéž po dvou letech vládnutí důvěřuje podle aktuálního šetření agentury CVVM pouze 17 procent lidí a 81 procent jí nedůvěřuje.

Mezi těmito „modrými“ vládami Česko v letech 2014 až 2017 řídili Bohuslav Sobotka (SOCDEM) a v letech 2017 až 2021 Andrej Babiš (ANO). Krátké období po pádu Nečasova kabinetu vyplnila úřednická vláda Jiřího Rusnoka.

Ani Sobotkova, ani Babišova vláda se ale i přes své četné problémy, které je zatěžovaly, na podobné hodnoty zdaleka nedostaly.

V lednu 2016 Sobotkově vládě věřilo 44,6 procenta lidí a 51,7 procenta jí nevěřilo. Babiš měl v červnu roku 2020 poměr důvěry a nedůvěry 39,5 ku 56,1 procenta.

„Upřímně řečeno jsem trošku překvapený. Vlády u nás nikdy neměly nějak velkou důvěru, ale tato čísla jsou skutečně velmi nízká,“ komentoval pro Novinky současná data o důvěře a nedůvěře Fialově vládě politolog Miloš Brunclík z Karlovy univerzity.

„Nemyslím si, že by voliči úplně nedůvěřovali lidem, kteří tam jsou, nebo stranám jako takovým, ale když se u nás děje něco špatného, lidé prostě kritizují vládu. Je jí vyčítáno leccos, i něco, s čím úplně spojována být nemůže, jako například vysoká inflace,“ dodal Brunclík.

„V tuto chvíli je vidět, že má vláda velký problém. Komentovat ale jeden průzkum nedává moc smysl. Bude zajímavé, jestli se ten trend podaří v průběhu příštího roku zlomit,“ připojil svůj pohled politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity.

„To souvisí s tím, jestli se začne zlepšovat ekonomická situace, klesne inflace, začne se zvyšovat životní úroveň, a tedy jestli začne růst spokojenost lidí. To by se mohlo promítnout do větší důvěry ve vládu,“ dodal Kopeček.

Z šetření agentury CVVM vyplynulo, že kabinetu důvěřuje 17 procent lidí, což je o osm procent méně než při posledním šetření v září, a zároveň nejméně za celé volební období.

Je však nutné podotknout, že v polovině mandátu bývá spokojenost lidí s vedením běžně nižší.

Podle Brunclíka ale lidé v současné době opravdu pociťují, že se jim daří hůře. „Přece jen inflace srazila reálné příjmy a lidé se mají hůře než za Andreje Babiše,“ konstatoval politolog.

„To si můžeme říct natvrdo. Část lidí se u voleb rozhoduje podle peněženky a nehodnotí nic dalšího. Vláda nastupovala ve velmi nepříjemné době, energetická krize, válka na Ukrajině. Teď je příliv migrantů,“ doplnil Brunclík.

Zároveň připustil, že vláda má možná trochu štěstí, že je nepravděpodobné, že by její nespokojení voliči přešli k opozičním hnutím ANO či SPD. Hrozí však, že kvůli nespokojenosti a absenci alternativy nepůjdou k volbám.

„Měli jsme tu teď odborářské demonstrace, stávku, problémy ve zdravotnictví, ve školství… I voliči pětikoalice by si představovali možná lepší, kompetentnější konsolidaci veřejných rozpočtů, lépe udělanou,“ přiblížil Brunclík.

Zároveň se shoduje s Kopečkem v tom, že k nepopularitě vlády přispívá i její nedostatečná komunikace.

Brunclík jmenoval například nedostatečně vysvětlené kompromisy v konsolidačním balíčku a jeho obhajobu či kauzu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) ohledně údajného zasahování do případu privatizace brněnských bytů.

„Nechci říct, že je vše jen o komunikaci, ale lidé musejí také pocítit, že se něco mění,“ domnívá se expert.

Ten zároveň odhaduje, že kabinet by za následující dva roky, tedy do konce volebního období, mohl čísla vylepšit.

„Pokud se podaří odvrátit nějaké závažné ekonomické problémy, tak se ta čísla mohou mírně vylepšit, ale nečekám, že by se dostala třeba na úroveň nějakých padesáti procent. Myslím si, že se jí to podaří trochu zvrátit, protože už vlastně není kam padat,“ předestřel Brunclík.

„Vládní komunikace v tom určitě hraje roli, ale tou klíčovou věcí je, jak se bude vyvíjet ekonomika. Pokud je mizerná ekonomická situace, respektive pro spoustu lidí hodně neuspokojivá, tak se to prostě promítá do nízké důvěry ve vládu,“ připojil se Kopeček.