Hlavní obsah

Fiala v kampani přehání nejen s dálnicemi. Tour de France v Česku ale reálná je

6:43
6:43

Poslechněte si tento článek

Velké sportovní akce i řešení problémů ve zdravotnictví. Na předvolebním debatním turné po republice premiér Petra Fiala (ODS) rekapituluje úspěchy své vlády, nezřídka ale přehání a zveličuje. Například počet dokončených kilometrů dálnic bude letos méně než poloviční oproti tomu, co předseda vlády slibuje. Naopak plán uspořádat v Česku etapu legendární Tour de France úplně mimo realitu není.

Foto: Miloslav Hradil, Novinky

Premiér Petr Fiala na debatě v Olomouci. Moderovala ji herečka Iva Pazderková

Článek

O možnosti uspořádat první etapu legendární Tour de France v Česku už se jedná, řekl minulý týden Fiala během olomoucké zastávky své roadshow, s níž objíždí česká i moravská města.

„O snaze uspořádat u nás první etapu Tour de France vím a doufám, že se to povede,“ potvrzuje bývalý profesionální cyklista Zdeněk Štybar, jenž na slavném francouzském závodě v roce 2015 vyhrál jednu etapu.

Foto: archív Markéty Navrátilové

Tour de France

„Jednání na úrovni pořadatelů a státu probíhají, protože se to řeší na roky dopředu, jsou nutné záruky vládních stran i opozice. Zatím ale není nic jistého,“ upřesňuje mluvčí Českého svazu cyklistiky Martin Dvořák s tím, že reálný termín pražské etapy Tour je někdy mezi roky 2029 až 2031.

Anketa

Věříte, že se v Česku jednou pojede první etapa Tour de France
Ano
16,3 %
Ne
83,7 %
Celkem hlasovalo 3343 čtenářů.

Mistrovství Evropy ve fotbale

Cyklistikou to však končit nemá. „Já jsem nedávno řekl, a bylo to velmi odvážné, že bychom mohli pořádat mistrovství Evropy ve fotbale, ale ještě jsem tam dal slovo spolu… Tedy s nějakou druhou zemí. To si dovedu představit. Takové akce mají pro (pořadatelskou) zemi spoustu pozitivních efektů. Vznikají nové pracovní příležitosti, opraví se infrastruktura a přinese to peníze,“ vytáhl premiér v olomoucké debatě s občany další sportovní eso z rukávu.

Fotbalový expert webu Sport.cz Jan Daněk ale považuje i spolupořadatelství Eura za nereálné.

„Nejbližší volný termín je pro rok 2036. A pokud bude šampionát s 24 týmy, jako je v současnosti, tak pro poslední mistrovství bylo k dispozici deset stadionů a jejich minimální kapacita byla 30 tisíc diváků. Největší stadiony v Česku má Sparta a Slavia, jejich kapacita se blíží dvaceti tisícům,“ upozorňuje Daněk.

„Jediná možnost by byla něco jako covidový šampionát v roce 2021, kdy se Euro hrálo ve dvanácti zemích. Tehdy stačilo mít jeden velký stadion a hrálo se například i v Ázerbájdžánu nebo v Maďarsku,“ dodává.

Výstavba dálnic

Nejen sportovní fanoušky se však předseda vlády před volbami snaží přesvědčit o úspěchu svého kabinetu. „Dvě stě kilometrů nových dálnic otevíráme v letošním roce,“ tvrdil Fiala na propagačním videu, které natočil během inspekce nově rozestavěné části Pražského okruhu .

Jeho údaj je však mnohem optimističtější než ten, který v lednu uvedlo na svém webu samotné ministerstvo dopravy.

„Ředitelství silnic a dálnic v letošním roce otevře 74,1 kilometru nových dálnic a 25,2 kilometru silnic I. třídy. Dokončena bude dálnice D1, kde přibude deset kilometrů. Do provozu půjdou také čtyři nové úseky dálnice D35 v délce přes 32 kilometrů,“ píše se v tiskové zprávě resortu, kterému šéfuje Fialův stranický kolega Martin Kupka.

Novinky si od jeho úřadu vyžádaly aktualizaci těchto údajů k 20. květnu. Údaje byly prakticky totožné s těmi z ledna, jen silnic 1. třídy bude letos otevřeno asi o dva kilometry méně, než se předpokládalo začátkem roku.

Foto: ŘSD, Novinky

Přehled silnic 1. třídy a dálnic, které mají být letos dokončeny, podle ŘSD

„Úsek Pražského okruhu od dálnice D1 směrem k Běchovicím by měl být dokončen do roku 2027,“ říká ve stejné prezentaci Fiala. Toto podle odborníků reálné je.

„K politickým proklamacím se v době předvolební kampaně vyjadřovat nechci. Co se týče Pražského okruhu, v celé trase již skončil archeologický průzkum a v současné době probíhají zemní práce, takže pokud se tedy nestane něco nepředvídaného, což nelze nikdy předem vyloučit, je termín v roce 2027 celkem reálný,“ říká dopravní expert Zdeněk Lokaj z pražského ČVUT.

Foto: Radek Plavecký, Novinky

Zahájení stavby Pražského okruhu poblíž 10. kilometru D1 u Modletic (prosinec 2024)

Česká republika se podle premiéra stala za dobu působení jeho kabinetu druhou nejlepší v Evropské unii, pokud jde o investice v podílu HDP. Fiala to řekl publiku na premiéře své předvolební roadshow ve čtvrtek 15. května v Jihlavě.

Sto padesát miliard korun z celkových dvou set padesáti má přitom letos jít na rozvoj dopravní infrastruktury. „Pokud vláda dodrží svůj plán na rok 2025, pak by to skutečně mohlo být 250 miliard. K tomu je však nutné dodat, že v penězích na investice je v průběhu roku velmi jednoduché škrtat, třeba pokud někde chybí. A podle Národní rozpočtové rady rozpočet na rok 2025 nezapočítal spoustu téměř jistých výdajů,“ upozorňuje ekonom Petr Bartoň.

Úspěchy ve zdravotnictví? Jak pro koho

Během jihlavské diskuse pak Fiala vypíchl úspěchy své vlády také v oblasti zdravotnictví.

„Zvýšili jsme počty míst na lékařských a stomatologických fakultách: letos poprvé dosáhneme toho, že stejný počet lékařů do zdravotnictví po škole přijde, jako jich z něj přirozeně odejde, to tady dlouho nebylo,“ prohlásil mimo jiné premiér.

Předseda České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek ale v reakci na dotaz Novinek připomněl, že počty míst pro studenty lékařských fakult navýšila Babišova vláda. Absolvovat tak budou tehdy přijatí medici.

„Šestadvacet procent absolventů se nám ale ztrácí v zahraničí a do českého zdravotnictví vůbec nenastoupí. Je to proto, že 21 procent všech studentů jsou cizinci, kteří mají výuku v angličtině a studují u nás, protože je to levné. Školy je mají rády, protože za zahraniční studenty dostávají více peněz než za ty české od státu,“ dodává Kubek.

Jenže podle Fialy to ani se zahraničními studenty není tak marné, jak by se mohlo zdát. „Zahraniční studenti, zejména Slováci, u nás zůstávají. Nejnovější číslo je 75 procent studentů všeobecného lékařství ze Slovenska. To nám výrazně pomáhá zaplnit nedostatek našich lékařů,“ podotkl během debaty.

Podle šéfa ČLK ale odchody lékařů do penze pacienti negativně pocítí i tak. „Problémem je, že dvě třetiny zavřených praxí bez náhrady jsou ze sídel do dvou tisíc obyvatel. To znamená vesnice a malá města,“ podotýká Kubek.

Foto: Petr Horník, Právo

Petr Šonka

Jak také upozorňuje předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka, to, že člověk absolvuje lékařskou fakultu, nestačí. „Ze školy vyjdete jako všeobecný lékař a to vás téměř k ničemu neopravňuje. Potřebujete atestace,“ připomíná Šonka.

„Pro interní obory, jako jsou kardiologie nebo nefrologie či chirurgie, trvá atestace pět až šest let. U pediatrů nebo anesteziologů a intenzivní medicíny je to čtyři a půl roku,“ uvedl pro Novinky mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Získání atestace praktického lékaře pak podle ministerstva zdravotnictví trvá tři roky. „Ale i tak je saldo u praktických lékařů mírně pozitivní a přestalo jich ubývat. Nedostatek je tak spíše v okrajových regionech. Horší je to s praktickými lékaři pro děti, těch nadále ubývá,“ dodává Šonka.

Výběr článků

Načítám