Článek
„Jestliže nás diskuse v Haagu dovedou ke shodě, že je potřeba vydávat na obranu až pět procent HDP, Česká republika je připravena to podpořit,“ prohlásil Pavel.
Rutte podle agentury Reuters na začátku května navrhl, aby členové Aliance přímo na obranu nejpozději do roku 2032 vynakládali 3,5 procenta HDP, dalších 1,5 procenta pak na položky, které s obranou souvisejí.
Kromě výdajů na obranu se na společné tiskové konferenci Pavla a Rutteho hovořilo například také o české muniční iniciativě. Šéf NATO prohlásil, že tato iniciativa je velmi úspěšná a že pro Ukrajinu již zajistila více než tři miliony nábojů, včetně dělostřeleckých granátů ráže 155 milimetrů.
Rutte dále uvedl, že Česká republika Ukrajině poskytla vojenskou pomoc v hodnotě 1,3 miliardy korun.
Podle generálního tajemníka je potřeba se po červnovém summitu soustředit na řadu otázek, mezi které kromě obranných výdajů patří také navýšení zbrojní výroby spojenců z NATO nebo hrozby, kterým aliance a její členové čelí, a to ať už ze strany Ruska, nebo i Číny, Severní Koreje či Íránu.
„Rusko právě nyní produkuje čtyřikrát víc munice než celá Severoatlantická aliance,“ nechal se slyšet Rutte.
Na zvyšování obranných výdajů tlačí USA
Zvyšování výdajů v rámci Aliance je v posledních měsících velké téma, zejména od nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. S možným navýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent přišli jako první právě Američané, zkraje dubna o tom hovořil například šéf diplomacie Marco Rubio.
„Chceme, aby NATO bylo silnější, aby bylo akceschopnější. Jediný způsob, jak toho dosáhnout, je mít více schopností. Jsme tu, abychom řekli, že je potřeba na obranu dávat pět procent HDP,“ řekl Rubio na dubnovém summitu NATO v Bruselu.
