Exkluzivní průzkum: Vláda dělá pro obranu dost, myslí si voliči koalice. Výjimkou jsou Motoristé

„Zajištění obranyschopnosti Česka polarizuje. Voliči vládních stran jsou s investicemi do obrany víceméně spokojeni, opoziční voliči jsou naopak velmi nespokojení,“ konstatovala pro Novinky Tereza Friedrichová, politická analytička NMS.

Oba tábory jsou přitom téměř stejně silné. Že vláda dělá dost pro zajištění obranyschopnosti Česka, si myslí 33 procent respondentů, opačný názor má 31 procent. Dalších 23 procent dotázaných je mezi a 12 procent neví.

Nejlépe počínání současného kabinetu hodnotí voliči ANO a SPD. Za dostatečné považuje vládní kroky 67 procent příznivců ANO a 63 procent voličů SPD. Zdrženlivější jsou voliči třetí koaliční strany, Motoristů. Spokojeno je 48 procent z nich.

Zcela odlišný postoj mají příznivci opozice. Za dostatečnou považuje práci vlády pouze osm procent voličů Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, 15 procent příznivců Starostů a 18 procent voličů Pirátů.

Průzkum následně zjišťoval, jak lidé hodnotí tři konkrétní oblasti vládní obranné politiky. S tvrzením, že vláda dostatečně spolupracuje se spojenci v NATO, souhlasí 42 procent respondentů. Podle 38 procent oslovených vyčleňuje na obranu dostatek peněz a 33 procent míní, že se vláda aktivně zasazuje o zapojení Česka do společné evropské vzdušné obrany.

Za dostatečné považuje výdaje 76 procent voličů SPD a 64 procent příznivců ANO. I tady od zbytku vládního tábora „odskočili“ motorističtí voliči. O tom, že vláda vyčleňuje na obranu dostatek peněz, je přesvědčeno 37 procent z nich. Je to téměř o 40 procent méně než mezi voliči SPD.

„Voliči Motoristů se liší od voličů ANO a SPD a k současné vládě mohou mít dvojznačný vztah. Motoristé šli do voleb s heslem ‚Odstraníme Fialu, pohlídáme Babiše‘ a slibovali, že budou pravicovou kontrolou Andreje Babiše. Dnes jsou ale součástí jeho vlády a nakolik tuto roli dokážou plnit, je přinejmenším diskutabilní,“ vysvětlil Novinkám politolog Otto Eibl z Masarykovy univerzity.

Mezi voliči Spolu považuje za dostatečné obranné výdaje pouze 10 procent. „Přitom obě skupiny hodnotí rozpočet, který nesplňuje závazek NATO ve výši dvou procent HDP. Že vláda dává na obranu dost, si přesto myslí například tři čtvrtiny voličů SPD,“ připomněla Friedrichová. Narážela tak na to, že letošní obranný rozpočet nedosahuje dvou procent HDP, a Česko proto neplní původní závazek NATO ze summitu ve Walesu v roce 2014.

Hodnocení obranné politiky tak podle ní vypovídá spíše o tom, jakou důležitost lidé přikládají obraně, než o jejich postoji ke konkrétní výši výdajů.

Podle Eibla se volič Spolu a volič SPD nemusejí lišit jen v tom, jaké řešení války na Ukrajině považují za správné, ale už v samotném pohledu na to, co Česko ohrožuje.