Článek
"Mezi jednotlivými kraji nejsou v nemocnosti významnější rozdíly. Kromě Prahy je v ČR celoplošná chřipková epidemie," uvedl Kynčl. Podle něj je situace ale přece jen o něco horší v krajích Královéhradeckém, Pardubickém, Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském.
Vedení některých nemocnic v zemi už kvůli hrozící nákaze zakázalo návštěvy pacientů. Zavřely se také některé školy.
Na 100 tisíc obyvatel připadá 1906 nemocných s akutními respiračními onemocněními včetně chřipky. Zatímco v minulosti odborníci mluvili o epidemii až tehdy, kdy počet pacientů překročil hranici 2000, dnes se epidemický práh pohybuje mezi 1600 až 1800 nemocnými na 100 tisíc lidí. K přehodnocení kritéria podle Kynčla přispělo zavedení třicetikorunového poplatku za návštěvu lékaře i to, že se za první tři dny nemoci neplatí nemocenská. Mnozí nakažení tak k doktorovi vůbec nechodí, takže ve skutečnosti může být počet nemocných mnohem vyšší.
Převažuje prasečí chřipka
Chřipku má v Česku 310 pacientů na 100 tisíc obyvatel. Za poslední týden je to nárůst o 60 procent. U nemocných převažuje takzvaná prasečí chřipka, tedy virus A(H1N1). Podle Kynčla přibývá výrazně lidí s těžším průběhem nemoci. Epidemiolog podotkl, že to nejsou jen osoby s rizikovými faktory, jako je třeba oslabená imunita či nemoci srdce a cév. Třetina pacientů s vážnými komplikacemi byla jinak zdravá, upřesnil odborník.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) uvedl, že k 3. únoru lékaři evidovali 38 závažných případů takzvané prasečí chřipky. Stav pacientů vyžadoval intenzivní léčbu. Pět lidí zemřelo.
V Evropě se chřipka přesouvá postupně ze západu na východ. Nejzápadnější část kontinentu - tedy Británie či Španělsko - by podle Kynčla mohla mít "to nejhorší" už za sebou. Naopak v sousedních zemích je situace podobná jako v Česku a začínají bojovat s epidemií.
Počet nemocných na 100 000 obyvatel v jednotlivých krajích v 5. týdnu a změna proti týdnu předchozímu v procentech | ||
---|---|---|
Kraj | Akutní respirační onemocnění včetně chřipky | Změna v % |
Praha | 1411 | 0,1 |
Středočeský | 1930 | 6,6 |
Jihočeský | 1887 | 18,5 |
Plzeňský | 1803 | 15,1 |
Karlovarský | 1757 | 9,7 |
Ústecký | 1854 | 18,5 |
Liberecký | 1676 | 14,7 |
Královéhradecký | 2122 | 13,3 |
Pardubický | 2122 | 9,4 |
Vysočina | 1764 | 12,6 |
Jihomoravský | 2123 | 17,2 |
Olomoucký | 1837 | 17,2 |
Zlínský | 2013 | 10,7 |
Moravskoslezský | 2166 | -0,2 |
ČR celkem | 1906 | 10 |
Zdroj: Státní zdravotní ústav |