Článek
Dva nové bloky pro jadernou elektrárnu v Dukovanech mají stát podle současných cen 407 miliard korun a jihokorejský dodavatel Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP) už podepsal s českým zákazníkem smlouvu. S projektem souvisí i dodávky paliva na 10 let v hodnotě 10–20 miliard korun.
Cesta k projektu se otevřela ve středu 4. června, kdy Nejvyšší správní soud odblokoval předběžné opatření, jež podpis blokovalo. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zamítl námitky, kterými se snažilo zabránit spolupráci Čechů s Jihokorejci na dostavbě elektrárny konkurenční Electricite de France (EDF).
Finální dohodu na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech už podle šéfa pražské kanceláře korejské společnosti KHNP Min Hwan-čchanga nemůže nic ohrozit. Přesto je úskalí, na něž by projekt mohl doplatit, hned několik.
Odpor proti velkému kontraktu konkurence je ze strany francouzské EDF logický podle Ondřeje Nováka z Katedry jaderných reaktorů pražské ČVUT. „Oni se jednoduše obávají toho, že se Korejci v Dukovanech ukáží v tom nejlepším světle. EDF má oprávněné obavy, že KHNP projekt dokončí včas a za slíbené peníze či třeba jen s nějakým mírným navýšením ceny,“ domnívá se Novák.
Jaderná elektrárna Dukovany, kde by měly nové bloky stát.
Právě významné garance dodržení termínu a slíbené ceny z korejské strany jsou trnem v oku místopředsedovi Evropské komise Stéphanemu Séjournému, který pochází z Francie.
„Tyto garance totiž zavdávají k domněnkám, že by korejský státní dodavatel mohl mít podle evropských regulí nedovolenou státní podporu,“ upozorňuje mimo jiné Séjourné v dopisu ze 2. května, který adresoval českému ministru průmyslu Lukáši Vlčkovi (STAN).
„S francouzským eurokomisařem Séjourném jsem v intenzivním kontaktu a dokládáme materiály v kooperaci s ministerstvem financí a ČEZ,“ reagoval na dopis v nedávném rozhovoru pro Novinky Vlček.
Komise chystá průzkum
Séjourné ale mimo jiné upozorňuje, že Evropská komise začala sbírat informace kvůli předběžnému průzkumu. Ten má mimo jiné prověřit zmiňovanou státní podporu Jihokorejců pro KHNP, která je nejen v případě tendrů, jako je dostavba jaderné elektrárny, v Evropské unii nezákonná.
Exministr zahraničí za ČSSD Tomáš Petříček ale předpokládá, že kabinet Petra Fialy (ODS) tento problém urovná. „Očekávám, že česká vláda bude schopná svůj postup vysvětlit Evropské komisi, protože se jedná o strategicky zásadní projekt pro Českou republiku,“ upozorňuje Petříček.
Pokud by Evropská komise do dukovanského projektu zasáhla ještě před volbami, z vládního úspěchu by se mohl stát po bitcoinové kauze další problém, který by nejspíš zamíchal i s voličskými preferencemi. Potvrzuje to i politolog Lukáš Valeš ze Západočeské univerzity.
„O Francii obecně platí, že dlouhodobě zneužívá Evropskou komisi k prosazování svých ekonomických a politických zájmů v Evropě. A souvisí to mimo jiné i s nestabilní pozicí předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové,“ myslí si Valeš.
Reaktory od KHNP nejsou nějakým levným asijským výrobkem, u kterého hrozí, že se hned rozbije.
Dalším problémem v cestě k obřímu projektu v Dukovanech, který může v Bruselu narazit, je také změna vlastnické struktury. Dostavba jaderné elektrárny totiž měla být původně zcela v režii polostátního ČEZu, v němž má stát sedmdesátiprocentní podíl.
Garance státu se ale zvýšily a vláda odkoupila 80 procent akcií společnosti Elektrárna Dukovany II, pod niž projekt spadá. Pro dostavbu jednoho ze dvou zamýšlených bloků navíc chybí notifikace od Evropské komise. Formálně jde o jakési schválení, že projekt odpovídá pravidlům hospodářské soutěže v EU.
Sídlo ČEZu v Praze
„Evropská komise požádala českou vládu, aby podpis o dostavbě Dukovan pozdržela, než skončí její šetření. Zdůrazňuji, že celá Komise, a nikoli jen její zmiňovaný francouzský místopředseda Séjourné,“ upozorňuje ekonom Petr Bartoň.
Ministerstvo průmyslu a obchodu o notifikaci usiluje. „Jednáme s Komisí o rozšíření na oba připravované bloky. Zásadní je, že Komise souhlasila se státním financováním a zajištěním návratnosti projektu podle nízkouhlíkového zákona. Naším cílem je získat rozhodnutí zhruba v průběhu 1. pololetí roku 2026,“ vysvětluje pro Novinky mluvčí ministerstva Marek Vošahlík.
Oslovení odborníci se domnívají, že volba KHNP byla v případě Dukovan správná, i když výčet překážek, které bude nutné překonat, nejspíš není definitivní.
„Francouzi udělají všechno, aby taková elektrárna nevznikla. Nejde jim o to vyhrát, ale o to, aby tady elektrárna nevznikla, a to je dramatická zpráva pro ČR,“ uvedl nedávno šéf ČEZu Daniel Beneš s tím, že smlouvu s EDF by na tomto projektu česká strana nikdy nepodepsala, protože francouzská nabídka jednoduše nebyla výhodná.
Zpoždění a prodražování projektů
EDF se v poslední době moc nedařilo, problém měla například s projektem jednoho reaktoru Flamanville-3 v jaderné elektrárně, která je asi tři hodiny autem od francouzského Le Havru východním směrem. Nový blok dodávající elektřinu tam dostali Francouzi loni v prosinci doslova pod stromeček.
Vadou na kráse však zůstává, že výstavba, jak připomíná web nucnet.org, začala v roce 2007 a hotovo mělo být v roce 2012. Oproti původně odhadovaným nákladům v hodnotě 3,3 miliardy euro (podle současného kurzu skoro 82 mld. Kč) celková cena vzrostla o téměř 10 miliard euro (248 mld. Kč) na 13,2 miliardy euro (asi 327 mld. Kč).
Další problematický projekt měli Francouzi ve Finsku. Šlo o dostavbu třetího bloku finské elektrárny Olkiluoto. Výstavba začala v roce 2005, hotovo mělo být v roce 2009 a nejprve byla cena odhadována na 3,2 miliardy euro.
Komerční provoz elektrárny však začal podle Světové jaderné asociace v polovině dubna 2023 s cenou 11 miliard euro, tedy skoro 273 miliard korun. Projekt dodávalo francouzsko-německé konsorcium Areva-Siemens, které však za průtahy částečně vinilo i odběratele, tedy finskou společnost Teollisuuden Voima Oyj (TVO). Přesto ve finále za průtahy projektu zaplatilo konsorcium Areva-Siemens Finům pokutu v hodnotě 450 milionů euro, což je okolo jedenácti miliard korun.
Vizualizace modulárního jaderného reaktoru Nuward od společnosti EDF
Divizi jaderných reaktorů Areva NP – dalšího francouzského hráče z oboru jaderné energetiky – získala EDF v akvizici stvrzené podpisem smlouvy z prosince 2017.
Projektu Olkiluoto se akvizice netýkala, stejně jako závodu Arevy v Le Creusot, který měl problémy s kvalitou dodávaných komponentů pro jaderné reaktory.
Řadu dalších problémů má EDF také se svými projekty ve Velké Británii. „Není ale možné jednoznačně říci, že za všechny zmiňované komplikace mohlo jen EDF. Někde mohou jít průtahy i na vrub byrokracie, projekty se také často měnily po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima kvůli zvýšení bezpečnostních standardů,“ vysvětluje Ondřej Novák z ČVUT.
„Ve srovnání s dalším neúspěšným uchazečem o projekt v Dukovanech, americkým Westinghousem, a EDF je ale KHNP, které v tendru zvítězilo, premiantem. Reaktory od KHNP nejsou nějakým levným asijským výrobkem, u kterého hrozí, že se hned rozbije. Když se ale podíváme na všechny zmiňované dodavatele, všichni jsou technologicky na výši. Pokud si koupíte auto od značek BMW, Mercedes nebo Audi, tak to vždy bude kvalitní výrobek,“ dodává Novák.
