Článek
Kauza se týká muže odsouzeného za znásilnění a výrobu dětské pornografie. Otčím si nezletilou dívku natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let.
Rozsudek je pravomocný. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž uvedl, že mu právní úprava nedává možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Ministr Blažek naopak podal stížnost pro porušení zákona, kterou se zabývá taktéž Nejvyšší soud. „Dospěl totiž k závěru, že v návaznosti na zjištěné závažné vady tohoto trestního řízení došlo k uložení zjevně nepřiměřeně mírného trestu obviněnému,“ okomentoval ministrovy důvody mluvčí resortu Vladimír Řepka.
V dané procesní situaci ale nemůže rozsudek zrušit, jeho případný výrok by měl pouze akademickou povahu.
Blažek podal stížnost v kauze dívky znásilňované otčímem
Zmocněnec dívky Marcel Jurčaga nedávno řekl Seznam Zprávám, že jeho klientka stížnost ministra spravedlnosti uvítala. Navíc avizoval ústavní stížnost.
„Je to neprošlapaná cesta. Úskalí spočívá primárně v tom, že ÚS se v podstatě staví rezervovaně k tomu, aby zasahoval do potrestání pachatele v jeho neprospěch,“ uvedl Jurčaga. Spoléhá nicméně na dvě nedávná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, z nichž podle něj vyplývá, že v případě této trestné činnosti se nemají ukládat symbolické tresty. „Podmínka je symbolickým trestem. Pokud nedojde k uložení adekvátního trestu, tak se jen prohlubuje újma na straně obětí, a to i za přispění státu,“ řekl Jurčaga Seznam Zprávám.
Brněnský krajský soud odůvodnil verdikt tak, že přihlédl k doznání pachatele, jisté míře sebereflexe i k jeho závazkům vůči zbytku rodiny i vůči oběti, které by měl platit odškodnění. Soud také uvedl, že „prvotní impuls k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené“.
KOMENTÁŘ: Oběti násilí potřebují cítit, že je někdo na jejich straně. A systém to fakt není – Pod svícnem
Oběť se podle médií po verdiktu pokusila o sebevraždu a je v psychiatrické péči. Krajský soud přitom vycházel z předpokladu, že její psychická újma je spíše mírnější, s pozitivní prognózou. Případ vyvolal protesty, konaly se demonstrace za práva obětí znásilnění.
Ze statistik plyne, že v letech 2016 až 2022 bylo za znásilnění odsouzeno 643 osob, přičemž s podmíněným trestem, případně s podmíněným trestem s dohledem odešlo od soudu 57 procent pachatelů.
Poslanci v únoru schválili redefinici trestného činu znásilnění, které akcentuje jakékoliv projevení nesouhlasu ve smyslu „ne znamená ne“.
Každá pátá žena v Česku zažila znásilnění
