Článek
„Číslo je velmi nízké. Integrace Ukrajinců je takový úspěch, že bychom měli jistotu dlouhého pobytu nabídnout drtivé většině z nich,“ domnívá se Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Ukrajinští uprchlíci, kteří na nové pobytové oprávnění nedosáhnou, budou moci v Česku nadále zůstat díky takzvané dočasné ochraně. Ta se však prodlužuje vždy jen o rok a není jasné, jaká bude budoucnost těchto osob například při vyhlášení příměří nebo míru na Ukrajině.
Vláda přitom zdůrazňuje, že uprchlíci se Česku vyplácejí i ekonomicky. „Ukrajinci do našeho rozpočtu přispívají více, než nás stojí pomáhat jejich krajanům,“ uvedl například ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Čísla mu dávají za pravdu, podle posledních údajů za letošní druhé čtvrtletí uprchlíci odvedli do rozpočtu 7,6 miliardy korun, vzali si z něj 3,8 miliardy.
Také podnikatelé volají po tom, aby stát šel pracujícím Ukrajincům naproti. „Bylo by vhodné vytvářet podmínky pro dlouhodobější integraci těch, kteří zde chtějí zůstat,“ řekl už dříve mluvčí Hospodářské komory Jan Sotona. Pokud by měli po skončení války odejít, podle Sotony by to způsobilo výrazný nedostatek lidí v tuzemském hospodářství.
Příjem, na který většina nedosáhne
Právě zvláštní dlouhodobý pobyt měl přinést větší jistotu jak uprchlíkům, tak jejich zaměstnavatelům. Kdo jej získá, bude moci v Česku strávit dalších pět let a po určité době navíc zažádat o pobyt trvalý.
Ministerstvo vnitra však připravilo a vláda následně schválila přísné podmínky, které musí každý žadatel splnit. Kromě jiného musí ročně pobírat alespoň 440 tisíc korun hrubého, tedy přibližně 36 600 korun za měsíc. S každou další osobou v domácnosti se navíc laťka zvyšuje, například matka s dítětem musí vydělávat 45 800 korun měsíčně, rodič se dvěma dětmi pak 55 tisíc.
Současně musí mít žadatel zdravotní pojištění bez nedoplatků a nesmí čerpat humanitární dávku.
„O zvláštní dlouhodobý pobyt projevilo ve stanovené lhůtě zájem téměř 47 tisíc domácností, což činilo přibližně 80 tisíc osob,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Adam Rözler.
„Základní podmínky spojené s délkou pobytu na území, nečerpáním dávek či podmínek vztahujících se ke zdravotnímu pojištění nesplnilo 35 procent domácností. Dalších 45 procent následně nesplnilo požadovanou výši ročního příjmu,“ popsal mluvčí.
Ve výsledku tak má na zvláštní dlouhodobý pobyt nárok jen 15 tisíc osob, z toho je 80 procent ekonomicky aktivních uprchlíků, zbytek tvoří děti. Přes 20 procent úspěšných žadatelů je z Prahy.
Anketa
Samo ministerstvo už předem uvádělo, že uspět by mohlo až dvacet procent všech uprchlíků. Nakonec to nejsou ani čtyři procenta. Potvrdila se tak obava kritiků, kterým se nelíbily přísné podmínky, zejména požadavek na vysoké výdělky.
„V těchto příjmových kategoriích se odhadem pohybují pouze jednotky procent uprchlíků. V naprosté většině případů se jedná o rodiny s více ekonomicky aktivními členy,“ uvedla například zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková v připomínkách k nařízení vlády. To se také potvrdilo.
Neúspěšní zájemci o delší pobyt v Česku by však mohli dostat další šanci. „Po vyhodnocení první vlny vláda rozhodne, zda vypíše další kolo registrací a za jakých podmínek,“ řekl Rözler.
