Článek
„Ukazuje se zde velký nepoměr. Žáci z Česka, kteří mají dobré zázemí, jsou na vršku mezinárodního srovnání, přičemž bereme dvacet procent nejbohatších v každé zemi. To znamená, že srovnáváme se žáky z horní pětiny i v Nizozemsku nebo Belgii, kteří jsou materiálně ještě lépe zabezpečení než v Česku,“ vysvětlil pro Novinky analytik Benjamin Šimsa z organizace PAQ Research.
Testování PISA (Program pro mezinárodní hodnocení žáků), z jehož výsledků výzkumníci vycházejí, pořádá OECD každé tři roky. Patnáctiletí žáci dělají testy matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti, nejde tedy o zjišťování úrovně znalostí jako takových. V rámci šetření se navíc sbírají i data ohledně ekonomického zajištění dětí, proto je možné plošně porovnat jednotlivé skupiny nejen podle výsledků testů.
Analytici pro srovnání využili zejména testování z roku 2022 zaměřené především na matematickou gramotnost. Horní pětina českých dětí z nejbohatších rodin dosáhla v této gramotnosti v průměru na 551 bodů, zatímco průměr stejné skupiny v Evropě je 531 bodů. Oproti tomu průměr Evropy u nejméně zajištěných dětí je 424 bodů, přičemž čeští žáci získali v průměru ještě o dva body méně.
Mezi méně zajištěnou pětinou a pětinou žáků z nejbohatších rodin v Česku pak leží v průměru rozdíl 129 bodů.
Nerovnosti se prohlubují
Příkladně vychází ve srovnání zemí Estonsko. Obě skupiny žáků se v mezinárodním srovnání umístily vysoko a rozdíl mezi skupinami je podstatně menší, v průměru 86 bodů. Zcela na špičce mezinárodního srovnání je Estonsko se 470 body v případě dětí z chudších poměrů a těsně druhé s 556 body v případě žáků z bohatých rodin.
„Estonsko má hodně dobrý výkon a zároveň celkem malé nerovnosti,“ uvedl Šimsa.
Nízkou míru nerovnosti má podle Šimsy také Bulharsko. „Ale je to proto, že se tam nedaří nikomu, ani bohatým, ani chudým. Což samozřejmě není něco, z čeho bychom si měli brát příklad,“ komentoval. Výzkumníci ovšem nedokáží z dat vyčíst, co konkrétně za rozdíly mezi skupinami stojí.
„Můžeme se bavit o tom, jestli u žáků s vysokým zázemím spíše záleží na tom, jaké mají rodiče, že jim třeba objednávají doučování, učí se s nimi, posílají je do kroužků, anebo jestli to je charakteristika toho vzdělávacího systému. Zjednodušeně řečeno, jestli máme lepší školy pro bohaté děti než ty pro chudé. To bohužel v těch datech nevidíme, a proto je to těžké rozklíčovat,“ řekl.
Mezi skupinami se rozdíly v posledních letech prohlubují. Zatímco žáci z bohatších rodin se v testech mírně zlepšují, u chudých se gramotnosti propadají. Zvlášť patrné je to mezi lety 2018 a 2022. „V té době byl covid, byla nestandardní situace, která zvýšila vliv domácnosti a škola přestala mít takovou moc,“ uvedl Šimsa.
Na děti tak mohlo mít vliv i jen to, zda mají doma klidnou místnost, kde se mohou učit.
„Není to zas taková tragédie, protože pořád jsme u těchto žáků na průměru, ne pod ním. Spíše se snažíme upozornit, že když se nám daří tak vytahovat výsledky těch bohatých, proč se to tolik nedaří u těch s horším zázemím?“ zakončil analytik.
