V matematice a přírodních vědách jsou čeští žáci nadprůměrní. Na děti z 90. let ale nemají

„Na prvním stupni v matematice dosáhly nejlepších výsledků stejně jako v ostatních šetřeních východoasijské země Singapur, Tchaj-wan, Korea. Lepších výsledků než ČR pak dosáhla Litva, Anglie, Polsko a Irsko,“ představil ve středu závěry průzkumu šéf České školní inspekce Tomáš Zatloukal.

V matematice se čtvrťáci umístili na 16. místě ve společnosti zemí, jako je Norsko, Lotyšsko, Švédsko či Bulharsko. Žáci posbírali o šest bodů více, než činil průměr EU, a o 27 více oproti světovému průměru.

V přírodních vědách si vedli obdobně, oproti průměru EU měli o osm bodů více, srovnatelně s Lotyšskem, Slovinskem, Rumunskem a Bulharskem.

„Podstatnější je, jaký je vývoj výsledků v čase. Poprvé jsme byli zapojení do šetření v roce 1995, další cyklus byl v roce 2007 a tam došlo k výraznému zhoršení výsledků z matematiky, ale v tom mezidobí také došlo k výraznému zásahu do vzdělávacího systému,“ připomněl šéfinspektor s tím, že v roce 2000 se změnila právní subjektivita škol, v roce 2007 pak klasické osnovy nahradily rámcové vzdělávací programy. Na jejich základě si školy vytvářejí vlastní školní vzdělávací programy.

„Takže došlo k výraznému posílení autonomie škol z hlediska činnosti i vzdělávání. Od té doby se jak v matematice, tak v přírodních vědách výsledky postupně zlepšovaly do roku 2011, v případě matematiky až do roku 2019. V případě přírodovědy byly výsledky od roku 2011 statisticky srovnatelné,“ uvedl Zatloukal.

Osmáci v matematice odskočili o 15 bodů od průměru EU a skončili na osmém místě za Anglií a Irskem. Vyšší pozice si opět dělí asijské státy.

„Mezi nejlepší evropskou zemí a východoasijskou, která dosáhla nejslabšího výsledku, je rozdíl 50 bodů. Tyto země už realizují Ekonomiku 4.0, což je ekonomika postavená na vysoké přidané hodnotě vyžadující vysokou úroveň vzdělanosti zaměstnanců. A oni už tomu i přizpůsobili svůj vzdělávací systém. To nám indikuje, že Evropa o tom hodně hovoří, ale vzdělávací systémy na tuto výzvu ještě příliš nereagují,“ řekl Zatloukal.

V případě přírodních věd se čeští osmáci umístili devátí a mezi evropskými zeměmi třetí za Anglií a Finskem. Rozdíl vůči průměru EU činil 21 bodů.

„Osmáky jsme zapojili ve čtyřech cyklech. Tady došlo k tomu výraznému poklesu výsledku v případě matematiky a potom od roku 2007 došlo k mírnému zlepšování, v případě přírodních věd k mírnému poklesu. Ani ve čtvrtém ani osmém ročníku jsme však nesrovnali výsledek z roku 1995,“ posteskl si Zatloukal.

Podle něj by výsledky čtvrťáků mohly být ještě lepší nebýt pandemie. „Čtvrťáci nastupovali do první třídy v době distanční výuky, takže oni dva roky neviděli svoji paní učitelku, spolužáky. Distanční výuka českých žáků byla nejdelší ve srovnání se zahraničím a v případě našeho prostředí je vliv rodinného zázemí na vzdělávací výsledky žáka daleko nejsilnější,“ dodal.