Darované americké vrtulníky dorazí nejdříve v roce 2028

„Dodávka těchto vrtulníků je plánovaná až na roky 2028 a dále,“ řekl minulý čtvrtek České televizi Zůna. Termín se tak posunul už poněkolikáté.

Darované helikoptéry mají být kompenzací za vrtulníky Mi-24/35 sovětské výroby, které Česko poskytlo jako vojenskou pomoc Ukrajině v roce 2022, tedy krátce po začátku ruské invaze.

Podle tvrzení tehdejší ministryně obrany Jany Černochové (ODS) měly první stroje dorazit do konce roku 2023. Předchozí velitel Vzdušných sil AČR Petr Čepelka později hovořil o konci roku 2026 a Černochová pak v roce 2024 mluvila o dodání v letech 2027 až 2028.

Osm již používaných strojů, šest bitevních Viperů a dva víceúčelové Venomy od americké společnosti Bell, pochází z výzbroje americké námořní pěchoty, přičemž Spojené státy se zároveň zavázaly uhradit většinu nákladů na jejich modernizaci.

Ta má podle původních údajů stát 8,1 miliardy korun, z toho 6,7 miliardy korun půjde z daru USA. Česko na projekt vyčlenilo 3,65 miliardy korun - 1,4 miliardy je český podíl na modernizaci, zbytek „padne“ na dopravu, DPH či výdaje spojené s celním a licenčním řízením. Součástí zakázky je také pořízení příslušenství, leteckého simulátoru a náhradních dílů pro údržbu vrtulníků.

Nejsou to jediné americké vrtulníky ve výzbroji české armády. Obrana už za necelých 18 miliard korun pořídila dvanáct nových helikoptér. Jde o osm víceúčelových letounů UH-1Y Venom a čtyři bitevní AH-1Z Viper rovněž od firmy Bell.

Jeden Venom se ale před necelými dvěma týdny zřítil na základně vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku. Při pádu vrtulníku zahynula jedna vojačka.

Podle Zůny je zatím předčasné řešit případnou náhradu zříceného stroje. „Až dokončíme celý proces pořizování těchto typů vrtulníků, můžeme, pokud k tomu budou finanční prostředky, uvažovat, jakým způsobem bychom tu flotilu doplnili,“ uvedl ministr.

Náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč nicméně rozhodl oznámil, že všech jedenáct amerických strojů zůstanou až do ukončení vyšetřování příčin nehody mimo provoz.

Vojáci vedle vrtulníků čekají i na francouzské samohybné houfnice Caesar za zhruba sedm miliard korun. První kusy měly dorazit v dubnu, dodávky však brzdí technické nedostatky odhalené při kontrolních zkouškách.

Zpoždění mají rovněž izraelské mobilní radary MADR za 3,5 miliardy korun, které mají patřit ke klíčovým prvkům protivzdušné obrany. Odsunuly se nejen jejich dodávky, ale dokonce i vojskové zkoušky. Kdy budou začleněné do systému protivzdušné obrany tak zatím není jasné.

S půlročním zpožděním pak armáda nedávno převzala první ze dvou brazilských transportních letounů Embraer C-390 Millennium. Druhý má dorazit na konci roku 2027. Za oba stroje zaplatí přes 11 miliard korun.

Podle bývalého šéfa armády Karla Řehky pokračují podle plánu přípravy na zavedení amerických stíhaček F-35. Výraznější zpoždění projektu neočekává. Jejich pořízení za necelých 150 miliard korun je nejdražší armádní zakázkou v historii Česka.

Do konce letošního roku má armáda obdržet také prvních deset švédských bojových vozidel pěchoty CV90. Za necelých 60 miliard korun jich objednala 246, přičemž všechny mají být dodány do roku 2030.