Pondělní přijímačky byly těžší, myslí si děti

„Dneska mi testy přišly těžší než v pátek. Hlavně v češtině byly texty složitější,“ svěřila v pondělí krátce po konci zkoušek Novinkám deváťačka Karolína. Všechny tři přihlášky si podala na lycea. Podle řešení, které Cermat zveřejnil v pátek odpoledne, odhaduje, že z prvního termínu získala šedesát bodů. U druhého termínu už si tolik nevěří. Moc jí podle jejích slov nepomohla ani víkendová pauza.

„I mně se dnes čeština zdála těžší, matematika byla možná o maličko jednodušší. Počítám, že z pátečního termínu získám okolo šedesáti bodů,“ přizvukoval Lukáš, který doufá, že se se svým bodovým ziskem dostane na jednu z pražských obchodních akademií.

Stejného názoru byla také Dáša, která i přes těžší testy v pondělí odcházela ze školy s vírou, že výsledky jí zřejmě budou na školu první volby, tedy obchodní akademii, stačit.

Ministerstvo školství i tentokrát zveřejnilo správná řešení testů z matematiky a z českého jazyka a literatury hned stejný den odpoledne ve 14 hodin. Uchazeči mohou za každý z testů získat 50 bodů, z obou termínů se jim vždy započítává jen lepší pokus z každého předmětu.

„Tentokrát se nestalo nic, co bych považoval za průšvih. Formálně se tam neobjevilo nic nečekaného, celá struktura testu vypadala stejně jako loni a předloni,“ zhodnotil přijímačky z češtiny lektor Jarmil Vepřek, který na sociálních sítích vystupuje jako Běžící češtinář.

Cermatu se podle něj v minulých letech již několikrát stalo, že zadání úloh bylo nepřesné či umožňovalo více možných řešení, a mohlo tak děti zmást. Tentokrát se tomu však zřejmě dokázal vyvarovat. Vepřek si rozdílu v náročnosti mezi termíny nepovšiml.

„Naopak mě překvapilo, jak moc se testy mezi termíny podobaly. Nejenže byly úlohy formálně ve stejném pořadí, ale v několika z nich bylo i stejné téma,“ uvedl Vepřek. Opakovaly se například úlohy na rozpoznání správné interpunkce ve větách nebo větné členy, což podle něj ale nemusí být vždy vhodné.

„Pondělní test z matematiky se mi s ohledem na cíl, tedy rozdělit uchazeče, líbil mnohem více než páteční. Bylo tam přibližně 25 až 30 bodů, které mohly děti získat za to, že se intenzivně připravovaly. Zbylých zhruba dvacet ukazovalo, jak rychle a efektivně dokáže žák najít správné řešení a jak umí úlohu analyzovat,“ pochválil přijímačky matematikář a zástupce ředitele na ZŠ Londýnská Václav Nádvorník.

Za příklad „přemýšlecí“ úlohy uvedl pondělní číslo 13, tedy výpočet povrchu tělesa, respektive krychle. „Žák, který to počítal, nemohl uspět, ale ten, kdo si uvědomil, že povrch zůstává stejný, to měl za minutu hotové,“ vysvětlil.

Ani on si nevšiml žádné chyby v testech, kloní se ale k tomu, že termíny testů jsou neporovnatelné. „Jak odhaduji populaci deváťáků, většina bude mít v pátek lepší výsledek. Test byl také lehčí než lednové přijímačky nanečisto,“ zakončil Nádvorník.