Článek
O výstavbě nové pražské supernemocnice mluvil Andrej Babiš (ANO) už v době, kdy byl poprvé premiérem. Po loňském návratu do Strakovy akademie tento nápad oživil a kabinet projekt zahrnul i do svého programového prohlášení.
Ještě na jaře ji premiér plánoval vybudovat v pražských Letňanech. Ve středu ale spolu s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (za ANO) oznámil, že vznikne v areálu Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a že půjde o vojenské, nikoli civilní zařízení.
Umístění na Vinohrady dává podle Vojtěcha smysl především kvůli tamním specializovaným pracovištím. V areálu je traumacentrum a centrum specializované na popáleniny, které se nyní rekonstruuje.
Některé staré nevyhovující budovy se zřejmě zbourají, případně budou sloužit jiným účelům. Pracoviště, která v nich aktuálně fungují, by se měla podle Vojtěcha přesunout do nové budovy. „Na stavbu využijeme pouze část areálu, kde dnes je prázdný pozemek,“ řekl ministr.
Projekt je ale v úplném začátku a kabinet teprve pracuje na převodu pozemků pod ministerstvo obrany. Chce to stihnout do konce srpna.
Uznatelný výdaj?
Vláda se zároveň netají záměrem, že chce vynaložené náklady vykázat Severoatlantické alianci jako výdaje na obranu. Jestli je takový náklad uznatelný, je ale sporné.
V roce 2025 se totiž členské země NATO dohodly na postupném navyšování obranných výdajů na 5 procent HDP. Z toho 3,5 procenta má jít přímo na obranu a dalších 1,5 procenta na související výdaje. Česko přitom neplní ani předchozí závazek z roku 2014, podle kterého měly výdaje dosahovat 2 procent HDP. Započítat do těchto 2 procent výstavbu nové nemocnice půjde pravděpodobně jen velmi obtížně.
„Severoatlantická aliance jasně deklaruje, které výdaje jsou započitatelné a které nejsou. Podle mě to nebude moci být započítané do hrubých výdajů na obranu,“ uvedl na dotaz Novinek šéf poslaneckého výboru pro obranu Josef Flek (STAN).
„Samotný převod pozemku pod ministerstvo obrany ani označení nemocnice za vojenskou nestačí,“ řekla Novinkám bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Vykázat celou převážně civilní nemocnici jako obranný výdaj je podle ní účetní trik, „který nenahradí skutečné investice do výzbroje, munice, infrastruktury a lidí“.
„Vláda se zjevně snaží uměle nafouknout obranné výdaje projekty, které armáda nepotřebuje,“ uvedla Černochová a dodala: „NATO chce, abychom budovali skutečné vojenské schopnosti. Vydávat civilní projekty za obranu jen proto, aby vláda na papíře splnila své závazky, považuji za podvod.“
Skeptický ohledně uznatelnosti je také bezpečnostní analytik z Univerzity Karlovy Vojtěch Bahenský. Zároveň ale dodává, že podobně postupovaly i předchozí kabinety. „I minulá vláda se tam snažila dát dálnice nebo železnice, jejichž vojenské využití je periferní,“ připomněl pro Novinky.
Potřebujeme čtvrtý vojenský špitál?
Česko už tři vojenské nemocnice má, a to v Praze, Brně a Olomouci. Zda armáda potřebuje čtvrtou, musí podle Černochové říci především Generální štáb armády, který by měl formulovat konkrétní požadavky na kapacity, personál a využití za krizového stavu nebo války.
„Je otázkou, zda je vybudování čtvrté vojenské nemocnice to, co aktuálně armáda opravdu potřebuje,“ konstatoval také Bahenský.
Anketa
O potřebě další nemocnice pochybuje i brigádní generál Miroslav Feix a bývalý ředitel sekce plánování schopností ministerstva obrany. „Jasně je vidět, že s vojenskou potřebou nemá nová nemocnice na Vinohradech co dělat,“ okomentoval Feix na síti X a odkázal přitom na informaci resortu zdravotnictví. Ten totiž uvedl, že potřebný počet lůžek a další parametry chystané nemocnice má teprve zjistit kapacitní studie.
V areálu nemocnice má své zázemí 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Zda se s ní v areálu počítá i v budoucnu, fakulta neví. „V tuto chvíli nemáme detailní informace o podobě či náplni budoucí nemocnice, ale na základě vyjádření zainteresovaných osob předpokládáme, že půjde o fakultní nemocnici a tedy rozšíření a posílení stávající spolupráce,“ odpověděl redakci děkan fakulty Jan Trnka.
