Článek
Dohnat Polsko, které na dluh dává na obranu 6,5 procenta HDP, by podle studie vyžadovalo, aby Česko zvýšilo své obranné výdaje do roku 2035 až na 4,5 procenta HDP. Dohnat Finsko je prakticky nereálné, znamenalo by to náklady ve výši sedmi procent HDP, uvedl autor studie, ekonom Jan Pavel, během čtvrteční debaty centra nazvané Jak zaplatit bezpečnost?.
Pokud by náklady na armádu stagnovaly příští léta na dvou procentech HDP, které ale Česko loni nenaplnilo a ani letos se mu to nepodaří, bude to znamenat, že země zůstane hluboko za Polskem a Finskem.
Při splnění 3,5 procenta HDP k roku 2035 se mezera mezi zeměmi sice zmenší, ale nezmizí.
Pavel také připomenul, že pokud by Česko drželo výdaje na dvou procentech v posledním desetiletí, měla by v současnosti armáda vybavení navíc za zhruba 255 miliard korun. I při zohlednění ekonomické vyspělosti země vychází skrytý dluh v armádě na 175 miliard.
Při scénářích s vyššími výdaji narazí náklady na armádu podle studie na dluhová pravidla českých veřejných financí. Vyšší obranné výdaje přitom samy o sobě výrazně nezrychlí růst ekonomiky. Přínosem může být zapojení českých firem do evropského obranného průmyslu.
Podle účastníka debaty a vládního zmocněnce pro plnění závazků Česka vůči NATO Jakuba Landovského se politická realita bude pohybovat mezi naznačenými scénáři.
Záviset přitom bude na schopnostech vlády získat vnitřní a vnější zdroje a nově se k tomu přidává i změna dluhových pravidel, uvedl. „Jsem si téměř jistý, že v roce 2027 dodržíme dvě procenta,“ dodal.
Zmínil i závislost nákladů na ekonomickém růstu země. Roli hraje také to, jak jsou země vzdálené od válečných center a jak moc jejich lídři musí vysvětlovat obyvatelům nutnost investic do armády, shodli se někteří z diskutujících s odkazem na státy sousedící s Ruskem.
Podle autorů studie totiž rostou obranné výdaje evropských států tím, jak se jejich hranice blíží k Moskvě.
„To, jak je hrozba aktuální, berme jako úkol,“ uvedl Landovský s tím, že je také třeba investice směřovat do schopností bránit se novým hrozbám souvisejícím s technologickým pokrokem.
Podle účastníků debaty je také třeba využít období unijního rozvolnění fiskálních pravidel pro investice do armád.
