Článek
„Zastoupení žáků v jednotlivých oborech středního vzdělávání souvisí s jejich rodinným zázemím. V gymnaziálních oborech a na lyceích máme žáky, kteří mají nejvíce podporující rodinné prostředí,“ řekl Zatloukal. Naopak v technických a dalších oborech je podle něj vyšší podíl žáků z méně podnětného prostředí.
Zatloukal uvedl, že existuje asi 50 škol, které přijímaly žáky s nejhoršími výsledky u jednotné přijímací zkoušky – a ti se dokázali zlepšit tak, že dosahovali u maturit nejlepších výsledků. Odpovídá to asi třem procentům škol.
Existuje podle něj ale i asi 50 škol, které přijímaly žáky s nejlepšími výsledky u jednotné přijímací zkoušky – a zároveň tito žáci dosahovali u maturit nejhorších výsledků.
Podle inspekce by si proces rozdělování žáků do oborů středních škol zasloužil větší prostor. Jednotná přijímací zkouška se skládá z testu z českého jazyka a matematiky. Podle inspekce je potřeba se zamyslet nad tím, jestli testovat z těchto dvou předmětů, nebo se soustředit například na čtenářskou gramotnost.
Společná část přijímací zkoušky podle něj smysl dává, ale měla by být obsahově přizpůsobena tomu, co se devět let v ZŠ odehrává, řekl Zatloukal. Žádoucí podle něj je i při plánovaném snižování počtu oborů SŠ přemýšlet, jak zajistit prostupnost mezi obory, aby nebyla nebyla relativně vysoká míra předčasných odchodů ze škol. U maturitních oborů je to asi deset procent, uvedl.
Bohatší kraje mají lepší výsledky
Lepší výsledky v přijímacích zkouškách i u maturit mají dlouhodobě žáci z bohatších a vzdělanějších rodin, uvedla ČŠI. Nejlepších výsledků dosahují podle Zatloukala žáci gymnázií, lyceí či ekonomických oborů.
„Pokud žáci dosáhnou výborných, dobrých nebo slabých výsledků v jednotné přijímací zkoušce, tak podobného výsledku dosáhnou i na konci svého vzdělávání,“ řekl Zatloukal.
Do skupiny škol s nejlepšími výsledky patří z hlediska regionů především ty v Praze, na Vysočině, v Jihomoravském a Zlínském kraji, tedy v krajích s nadprůměrným socioekonomickým statutem obyvatel.
Největší podíl škol, které mají žáky ve skupině dětí se špatnými výsledky, je v Ústeckém a Karlovarském kraji, tedy v regionech, které jsou z hlediska kvality rodinného zázemí žáků nejvíce znevýhodněné.
Ve školách s nejslabšími výsledky se podle Zatloukala problémy kumulují. Mají horší kvalifikovanost pedagogického sboru, horší vztahy mezi žáky navzájem, mezi učiteli a žáky a jejich výuka je velmi konzervativní, dodal.
