Covid na vzestupu, černé scénáře nehrozí

Rozpaky budí nezájem o očkování. Zvlášť ze strany starších lidí a chronicky nemocných, u kterých může i omikron vyvolat problémy.

„Když teď vidíme nárůst počtu nových případů, tak přece jen je i u hospitalizovaných velmi malý. Situace, která tady byla před dvěma roky, velice pravděpodobně nenastane,“ míní molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.

Mutace omikronu zvané eris nebo pirola jsou důvodem, proč v okolních zemích počty případů strmě rostou. V Česku se za poslední dva týdny počty nakažených ztrojnásobily. Nákazu prokázaly testy k pondělku u 607 osob, před dvěma týdny to bylo 200.

Příznaky se od chřipky příliš neliší – horečka, kašel, únava, rýma a bolest svalů nebo v krku. Léčba je proto u zdravých osob velmi podobná.

Pomalu přibývá i hospitalizovaných. Třeba ve Všeobecné fakultní nemocnici mají aktuál­ně deset pacientů, zpravidla i s dalšími přidruženými chorobami. „Všichni mají lehčí nebo středně těžký průběh,“ uvedla mluvčí nemocnice Marie Heřmánková. Na začátku tohoto týdne leželo v nemocnicích s covidem 113 pacientů, na JIP devět.

Oproti minulým rokům je ale situace příznivější. K dostání je očkování a pro rizikové skupiny i antivirotika. Novou vakcínu začnou praktici podávat v nejbližší době. Zájem je sice malý, pomalu se ale zvedá. V pondělí naočkovali lékaři 160 lidí, poprvé po několika měsících. Epidemiolog Roman Prymula upozornil, že s delší prodlevou od poslední dávky se imunitní ochrana oslabuje. U křehčí populace to platí dvojnásob a může to být důvodem, proč se začnou plnit nemocnice.

„Virus je stále hojně rozšířený. Je to těžké onemocnění i proto, že máte sice lehké příznaky, ale může to zanechat dlouhodobé následky,“ podotkl Pačes s tím, že tomu se v minulosti velká pozornost nevěnovala. Po prodělání covidu se někteří dlouho potýkají se ztrátou výkonu, poruchami spánku, bolestí kloubů nebo třeba se ztrátou některých smyslů, nejčastěji čichu. Lékaři z královéhradecké fakultní nemocnice od začátku pandemie sledovali stav u pacientů, kteří přežili akutní covid. Přetrvávající problémy má asi sedm procent z necelých čtyř tisíc osob. S mutacemi omikronu, které teď ve světě i Česku převládají, je riziko syndromu o něco nižší.

S nárůstem nakažených v příštích týdnech a měsících počítá i Světová zdravotnická organizace (WHO). Aby ho nemocnice zvládly, musí státy udržovat dostatek vybavení i personálu. Zejména to druhé je v tuzemsku problematické. „Očekáváme, že se v budoucnu objeví vlny infekcí, potenciálně v různých časových okamžicích po celém světě, způsobené různými subvariantami omikronu, nebo dokonce různými variantami, které vzbuzují obavy,“ uvedla vedoucí epide­mioložka WHO Maria Van Kerkhove.

Přísnější opatření státy nepřijímají, od restrikcí se ustoupilo. Podle Pačese by se ale měla evropská společnost naučit v krizových případech podobným návykům, jako je tomu v Asii – nosit ochranné respirátory, pokud by tím lidé měli ochránit sebe nebo okolí před ná­kazou.