Článek
Nástupní učitelský plat 50 tisíc korun a průměrný plat 75 tisíc korun nejsou jedinými ambiciózními plány pro resort školství. Za cíl si hnutí ANO podle své Hospodářské strategie klade mimo jiné „zvýšení počtu zahraničních studentů (primárně samoplátců) na českých vysokých školách o 40 tisíc do roku 2030“.
Český statistický úřad (ČSÚ) přitom uvádí, že v akademickém roce 2023/2024 studovalo na českých vysokých školách 55 493 cizinců. Počet zahraničních studentů by tedy měl vyrůst o více než 70 procent.
„Číslo je rozhodně ambiciózní, musely by se ale změnily vízové procesy, zaplatit marketing a dodat peníze vysokým školám na kapacity. Pak by se to zvládnout dalo,“ míní o plánu odborník na vysoké školství z firmy Gov Lab Šimon Stiburek. I na to hnutí ANO myslí, součástí plánu je právě zjednodušení získání víz, rozšíření anglických programů na VŠ nebo dokonce stipendia.
Většina studentů-cizinců ale v současnosti studuje na veřejných vysokých českých školách zdarma. Platí pouze ti na soukromých školách nebo v programech vyučovaných v cizím jazyce, tedy zejména angličtině. Nejpočetnější skupinou jsou dle ČSÚ Slováci (40 procent) a s velkým odstupem je následují Ukrajinci a Rusové.
Na domácí studenty zbýt nemusí
Hnutí samozřejmě slibuje i dostatek míst pro české studenty, kroky k tomu však nejsou tak konkrétní. „Budou přicházet silné ročníky, které budou chtít studovat. Oboje zároveň spíš nezvládneme,“ obává se Stiburek a upozorňuje, že vysoké školy nejsou nafukovací a potýkají se s nedostatkem vyučujících a často i s kapacitami výukových prostor.
Podle ČSÚ ty veřejné přijímají do prvních ročníků každoročně v průměru zhruba 60 tisíc studentů, kapacita těch soukromých je asi dalších deset tisíc ročně.
Hospodářská strategie také hovoří o tom, že se mají pod vládou ANO zlepšovat výsledky českých žáků v mezinárodním srovnání. Zároveň však chystá omezování víceletých gymnázií. V programu se tento bod sice neobjevuje, nicméně Plaga se k tomu již dříve otevřeně přiznal a hnutí již s omezováním začalo v Královehradeckém kraji, kde vládne.
Šest procent HDP
Na svůj velkorysý program chce hnutí ANO vyčlenit větší balík peněz než nyní. Konkrétně na vzdělávání včetně předškolního má jít do roku 2030 minimálně šest procent HDP. Tou dobou by se tak Česko podle místopředsedy hnutí Karla Havlíčka mělo vyrovnat ve výdajích na vzdělávání průměru zemí OECD. Řádově jde o desítky miliard korun navíc.
„Nepůjde to hned, ale postupně. Zdroje musíme brát z hospodářského růstu a důsledného výběru daní,“ sdělil Novinkám místopředseda ANO Karel Havlíček bez dalších podrobností.
Jak se hnutí ANO postaví k financování vzdělávání, se může ukázat již záhy při avizovaném přepracování státního rozpočtu. V kapitole školství, která od nynější vlády dostala přiklepnuto 281,7 miliard korun, podle odborníků chybí asi 7,2 miliardy.
Pod vládou hnutí ANO se mohou školy dočkat také další velké změny, která se dotkne financí. Systém tzv. PHmaxů, tedy financování škol podle počtu odučených hodin, se má vrátit zpět na systém vyplácení podle počtu žáků, který skončil v závěru roku 2019. Schvalování nového systému přitom proběhlo za vlády Andreje Babiše v době, kdy byl Plaga šéfem školství.
S návratem ke staršímu systému přitom souhlasí například i současný ministr školství Mikuláš Bek (STAN), jeho náměstek Jiří Nantl (ODS) nebo poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).
