Článek
Norovirus způsobuje virovou gastroenteritidu, která se projevuje zvracením, průjmy a horečkou. Podle místopředsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly má velmi krátkou inkubační dobu, pouze 12 až 48 hodin. Může se tak velmi rychle šířit v uzavřeném kolektivu, jako je olympijská vesnice.
„Nemocný pociťuje nechutenství a bolesti břicha nebo má křeče. Při průjmu pak člověk ztrácí tekutiny a minerály. To je hlavní problém, který může pacienta ohrozit na zdraví, a proto je některé nemocné potřeba hospitalizovat a doplnit tekutiny infuzním roztokem,“ popsal Prymula.
Kromě předcházení dehydratace se nemoc nijak neléčí. Odezní sama do několika dnů, někdy dokonce do dvou dnů po objevení prvních potíží.
Vakcína má být za pár let
Podle Petra Smejkala z Institutu klinické a experimentální medicíny se norovirus objevuje většinou v zimě: „Nejčastěji v domovech pro seniory, nemocnicích, školkách a školách nebo kdekoli, kde je větší množství lidí, kteří používají stejnou jídelnu nebo stejné toalety.“
Oficiálně odborníci evidují v Česku několik tisíc případů infekce noroviry ročně. Nemocných ale bude více, mnoho dospělých totiž k lékaři ani nejde a vyléčí se doma. Hospitalizaci vyžadují zejména senioři nad 65 let a děti do pěti let.
Podle Prymuly je v Česku naprosto výjimečné, že na tyto komplikace někdo zemře. „Myslím, že se kritické stavy mohou týkat spíš seniorů, protože ti někdy nepoznají, že jsou dehydrovaní. Než se pak dočkají pomoci, může být pozdě. U dětí si dehydratace všimnou jejich rodiče a dostanou se tak rychle do lékařské péče,“ vysvětlil.
Proti nákaze by mohla pomoci vakcína, která se podle Prymuly vyvíjí a aktuálně je ve fázi klinických zkoušek. „Jsou tady dvě varianty. První by mohla být dříve, na bázi mRNA vakcín, a bude se aplikovat injekčně do svalu. Druhá - dostupná odhadem za dva tři roky - bude v kapslích, které se budou polykat,“ popsal Prymula s tím, že určitě nepůjde o látku, kterou by využil každý.
Norovirus je známý už desítky let, nejde o žádnou „novinku“ jako byl covid. Poprvé jej identifikoval americký virolog Albert Z. Kapikian v roce 1972. „Protože s krátkodobou nevolností, zvracením a průjmy hodně lidí nejde k lékaři, tak se to v řadě případů vůbec nediagnostikuje a nikdo se to oficiálně nedozví,“ doplnil Smejkal.
Podle Světové zdravotnické organizace onemocní na celém světě po nákaze noroviry na 700 milionů lidí ročně. Asi 200 tisíc z nich zemře, z toho čtvrtina dětí. Většinou to jsou děti z méně rozvinutých zemí, které doplatily na těžkou dehydrataci a špatnou dostupnost lékařské péče.
