Hlavní obsah

CK Sněmovna? Rozpočet na cesty poslanců letos kvůli úsporám klesl na 24,5 milionu

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

O tom, zda cesty poslanců a sněmovních výborů do zahraničí za peníze daňových poplatníků slouží svému účelu, nebo jde spíše o „zájezdy“, se spekuluje dlouhodobě. Aktuálně jsou na cestách téměř tři desítky poslanců. Sněmovna letos na cesty do zahraničí ve vyčlenila 24,5 milionu korun, o pět milionů méně než před pandemií covidu.

Foto: Petr Horník, Právo

Markéta Pekarová Adamová

Článek

Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) byl rozpočet zkrácen ve snaze ušetřit. Poslanci jsou podle ní vysíláni do zahraničí jen v důvodných případech.

Jen v tomto týdnu přitom vyrazily sněmovní delegace hned do osmi různých zemí. Předsedkyně Sněmovny je v USA, zástupci zemědělského výboru jsou ve Vietnamu, rozpočtového výboru v Itálii, evropského výboru v Gruzii, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj v Dánsku a mandátového a imunitního výboru v Portugalsku. V Bruselu se na meziparlamentní úrovní jedná o balíčku „Fit for 55“. Poslední zemí je Moldavsko, kde se koná Parlamentní zasedání Středoevropské iniciativy. Úhrnem je nyní na cestách 28 zákonodárců.

Cesty zákonodárců schvaluje sněmovní organizační výbor složený ze zástupců všech parlamentních stran. V čele výboru jsou předsedkyně a místopředsedové Sněmovny.

Cesty za stovky tisíc. Rozlítaní ministři navštívili Kuala Lumpur, Senegal i Spojené státy

Domácí

Dlouhodobě se diskutuje, zda pracovní cesty poslanců za veřejné peníze do zahraničních, mnohdy exotických destinací, mají skutečně smysl, nebo zda si zákonodárci pouze dělají ze Sněmovny jakousi zážitkovou „cestovní kancelář“. A tato otázka se nabízí i právě nyní, v době, kdy stát bojuje s obrovským schodkem rozpočtu, vláda hledá úspory a zároveň navyšuje lidem daně.

Jen nutné cesty, říká šéfka Sněmovny

I proto se Novinky nyní, po zmonitorování cest ministrů či státních úřadů, na něž se celkově z rozpočtu vynakládají stovky milionů korun, zaměřily na náklady na cestování poslanců. Z celkového rozpočtu Sněmovny pro letošní rok, který činí 1,6 miliardy korun, je na výjezdy delegací vyhrazeno 24,5 milionu korun. Před vypuknutí pandemie v roce 2020 to bylo 29,5 milionu, nyní je tedy finanční balík o pět milionů nižší.

„Tato částka je vypočítaná podle konkrétních plánů a záměrů jednotlivých cest s přihlédnutím k pravidelným mezinárodním meziparlamentním akcím a samozřejmě s ohledem na určitý závazek úspor v rozpočtu Poslanecké sněmovny. Ve snaze šetřit se snažíme organizovat a podnikat pouze takové cesty, které mají z hlediska parlamentní diplomacie jednoznačný přínos,“ sdělila Novinkám předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Podstatný smysl vidím v cestování společně s podnikatelskými delegacemi, kterým mohou zákonodárci pomáhat vstupovat na perspektivní zahraniční trhy
předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.

Podle šéfky Sněmovny z celkové částky je plánováno dát maximálně 11 milionů na cesty výborových delegací, osm milionů je vyčleněno na cesty poslanců při stálých meziparlamentních organizacích, 1,5 milionu připadá na akce v rámci EU či V4 a dva miliony jsou rezerva. Další dva miliony jsou také vyčleněny na zahraniční cesty předsedkyně Poslanecké sněmovny. Je však nutno upozornit, že se celý objem vyčleněných prostředků nemusí vyčerpat, v minulých letech tomu tak ne vždy bylo.

„Největší položkou při vyúčtování zahraničních cest jsou letenky. Takže obecně platí, že nejnákladnější jsou všechny cesty do zámoří a pochopitelně i s tímto vědomím přistupujeme ke schvalování takových cest a plánujeme je jen v těch nejodůvodněnějších případech,“ přiblížila Pekarová Adamová.

Význam parlamentní diplomacie

Do budoucna hodlá prý v obecné rovině ve snižování nákladů pokračovat. Zároveň ale Pekarová Adamová dodala, že parlamentní diplomacie je důležitá.

„Příhodně doplňuje vládní zahraniční politiku, ale může pomáhat i otevírat témata, která by jinak zůstávala upozaděna. Podstatný smysl vidím rovněž v cestování společně s podnikatelskými delegacemi, kterým mohou zákonodárci pomáhat vstupovat na perspektivní zahraniční trhy a navazovat či prohlubovat tam se svými potenciálními obchodními protějšky vzájemně obohacující spolupráci,“ vysvětlila šéfka dolní komory parlamentu.

Anketa

Považujete částku kolem 25 milionů za poslanecké cesty do zahraničí za přiměřenou?
Ano
13,6 %
Ne, měli by cestovat více
2,7 %
Ne, měli by cestovat méně
83,7 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 5528 čtenářů.

Od začátku roku do začátku května se podle tiskového oddělení PSP uskutečnilo více než 32 cest, kterých se zúčastnilo 69 členů delegací. Zohledněny květnové výjezdy včetně těch z tohoto týdne.

Pekarová letos například v lednu navštívila na pozvání Rakousko, v únoru se zúčastnila jednání předsedů parlamentů V4 v Bratislavě, kam pak zamířila znovu v březnu na jednání v rámci tzv. Slavkovského formátu. Na konci března pak vedla početnou podnikatelskou delegaci do Jižní Koreje a na Tchaj-wan. Celkové výdaje na tuto cestu byly vyčísleny na zhruba 463 tisíc korun bez započtení nákladů na vládní speciál, kterým politici a podnikatelé letěli. Ubytování hradily zvoucí země. Nyní je v USA.

Zatímco stát hledá úspory, Bek si plánuje půjčit 45 miliard z EU

Domácí

Ačkoliv Pekarová Adamová uvedla, že závazek snižovat výdaje, včetně těch na cestování, stále trvá, plošné omezení výjezdu sněmovních delegací, nebo alespoň některých výborů, však „nepovažuje za rozumné“ a vyslání musí po debatě rozhodnout členové organizačního výboru.

Havlíček: Mimokontinentální cesty omezit

Místopředseda Sněmovny, a tedy i organizačního výboru, Karel Havlíček (ANO) Novinkám řekl, že schválení se odvíjí o programu a přínosu cesty. Sám je ale v posílání poslanců do zahraničí prý zdrženlivější a myslí si, že by se mělo šetřit.

„Vždy se o tom na organizačním výboru diskutuje. Já v tom jsem sem trochu střízlivější. Není možné ignorovat to, že musíme mít vztahy se zahraničím, na druhou stranu se na to spíš dívám pragmaticky, co má účel, a jsem zdrženlivější v těch dálných cestách. Pokud je to někde po Evropě, kde je to vysloveně pracovní úroveň, tak tomu rozumím, ale cesty, které jsou mimokontinentální, tak osobně bych je dělal s velkou ostražitostí a spíš bych je minimalizoval,“ uvedl Havlíček.

„V dané době, kdy se nutí všichni k tomu, aby se šetřilo, tak by měl jít příkladem i stát a opravdu by si měl každou cestu vyhodnotit zleva i zprava a měl by si říct, jestli je to nezbytně nutné. Zda to přináší nějaký efekt, ať už ekonomický nebo politické body. Pokud se dojde k závěru, že nikoliv, tak bych ty cesty teď omezil a šel bych příkladem minimálně na určitou dobu,“ dodal.

Úřady na nic? Zadlužený stát jich má mnoho

Domácí

Reklama

Výběr článků

Načítám