Článek
Nový ministr školství chce založit státní fond vzdělávací infrastruktury, pod kterým by se mimo jiné stavěly nové školy.
„Představte si, například za hranicemi Prahy by byla fondem vlastněná škola. V případě silných ročníků by to byla základní škola, jakmile by populace zestárla, stala by se z těchto budov střední škola,“ přiblížil jednu z priorit ministr, který tak chce řešit zajištění přímého vlivu na vzdělávací kapacity, což nyní kvůli místním zřizovatelům neplatí.
Další nákladnou změnou by bylo také poskytování vratných vysokoškolských grantů, jako je tomu třeba v USA.
Systém přijímaček na střední patří do minulého století, řekl ministr Bek
To vše Bek naplánoval v době, kdy se stát musí uskrovnit a jednotlivé resorty dostaly za úkol šetřit a seškrtat národní dotace. Resort školství by tak měl učinit zhruba ve výši dvou miliard. Podle Beka i přesto tyto změny přijít mohou, aniž by to nějak zhatilo škrtání.
„Plánované změny není možné realizovat bez prostředků, což s ohledem na celkový stav veřejných rozpočtů vyžaduje hledat rovněž alternativní zdroje,“ uvedl v úterý Bek.
Řešením je podle něj půjčka od Evropské unie. Resort by rád z Nástroje pro oživení a odolnost získal na své plány 45 miliard korun. „Půjčovat se má pouze na takové investice, které budou do budoucna generovat dodatečné příjmy, a to v případě investic do modernizace vzdělávání rozhodně platí,“ hájil Bek krok, který už předjednala vláda. Výši půjčky ještě musí schválit Evropská komise.
Splatnost 30 let
Půjčky mají podle Beka splatnost 30 let od data jejich poskytnutí. Prvních deset let pak státy splácejí pouze úroky a až následně začínají splácet jistinu, konkrétně je to pět procent z částky. Jaké by byly úroky není jisté, jelikož podle dřívějšího vyjádření bývalého Bekova mluvčího Marka Zemana pro ČTK sazby vycházejí z aktuální situace na trhu, ale mají být podle něj výhodnější než financování prostřednictvím státních dluhopisů. O tom, že ona půjčka má být pro Česko „výhodná“, mluvil v úterý i Bek.