Článek
Polsko podle ministerstva o vyslání českých vojáků požádalo. Jedná se o vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š. Ty by měly polské armádě pomoci s ochranou země před drony v malých výškách.
Ministryně Černochová na své čtvrteční tiskové konferenci ocenila, jak se k incidentu postavily všechny státy NATO. Podle ní je třeba ukázat jednotu. Zopakovala také, že Polsko má českou podporu.
Pomoc do Polska bude vyslána v rámci platného mandátu schváleného již dříve poslanci. Ten umožňuje posílit obranu východní hranice Severoatlantické aliance (NATO), kde může působit až dva tisíce českých vojáků. Aktuálně Češi slouží na Slovensku, v Litvě či v Lotyšsku.
Konkrétní úkoly české jednotky nyní podle Černochové domlouvají náčelníci generálních štábů České republiky a Polska.
Ohledně způsobu reakce jsou vládní strany jednotné. „Náš spojenecký závazek je něco, co myslíme absolutně vážně. Pokud Polsko potřebuje jakoukoliv pomoc, tak spojenec má říkat, že jsme připraveni,“ řekl novinářům během čtvrtka vicepremiér a předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

Tisková konference ministryně obrany Jany Černochové
Nejvýš 150 vojáků
Náčelník generálního štábu armády Karel Řehka ve středu uvedl, že počet vojáků nasazených v rámci pomoci bude upřesněn podle aktuální situace a možností logistické podpory, nepřesáhne však 150 vojáků. „Počítáme s nasazením na dobu do tří měsíců,“ sdělil.
Vrtulníková jednotka v Polsku již v minulosti působila, její příslušníci se zapojili do pomoci při povodních, které Polsko i Česko zasáhly loni v září.
Polský premiér Donald Tusk ve středu ráno oznámil, že vzdušný prostor jeho země v noci narušil velký počet ruských dronů. Zasahovaly proti nim polské i spojenecké letouny.
Rusko, které více než tři roky útočí na Ukrajinu, opakovaně vyhrožuje také západním státům. Zda bylo vyslání dronů na polské území úmyslné, nebo ne, není zatím jasné.