Česko trvá na zmrazení ruského majetku. Vláda odmítla námitku Ruska

Sankce se týkají „Podniku pro správu majetku v zahraničí“ kanceláře prezidenta Ruské federace, který v tuzemsku spravuje a vlastní zhruba sedm desítek nemovitostí. „Podnik je právnická osoba, ze které je financován ruský režim, který vraždí civilisty na Ukrajině,“ zdůvodnil krok v polovině loňského listopadu ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který za návrhem na rozšíření národního sankčního seznamu o zmíněný podnik stál.

Zmrazení se netýká pouze ruské ambasády v Praze a čtyř objektů diplomatické mise. Majetky, kterých se krok naopak týká, jsou především umístěny v Praze, středních Čechách a Karlových Varech.

Kreml krok kritizoval a jeho mluvčí Dmitrij Peskov tehdy uvedl, že to nezůstane bez odpovědi. Podle něj je zmrazení ruských majetků v Česku nezákonné, přičemž Moskva pohrozila stejnou akcí. Česko ale v Rusku má podle Lipavského jen „drobný majetek“.

Námitku ruského podniku proti zařazení na národní sankční seznam pak na konci ledna zamítla vláda.

Mezi Českou republikou a Ruskem nepanují dobré vztahy. Poté, co v dubnu 2021 vyšlo najevo, že se ruští zpravodajci měli podílet na výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích v roce 2014, došlo k vyhoštění řady diplomatických pracovníků. Rusko reagovalo tím, že Česko zařadilo na seznam „nepřátelských zemí“.

Po útoku Ruska na Ukrajinu se Česká republika jasně postavila za napadenou zemi. Rusko čelí mezinárodním sankcím, které mají poškodit jeho ekonomiku s cílem donutit zemi ukončit válku.