Článek
„Máme obrovskou výhodu v tom, že nejsme hraničním státem východního křídla NATO. Poloha ve střední Evropě je pro Česko velmi příznivá, protože nás mohou chránit sousední státy,“ popsal Novinkám bezpečnostní expert Vlastislav Bříza.
Základem ochrany českého vzdušného prostoru je alianční systém protivzdušné a protiraketové obrany NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System). Jde o síť, která propojuje radary, velitelská stanoviště, stíhací letouny a pozemní systémy členských zemí a která chrání před všemi typy vzdušných hrozeb – od letadel a vrtulníků přes drony až po řízené a balistické střely.
Radary a další senzory jednotlivých států společně sledují vzdušný prostor. Informace se předávají do aliančního velení, které může koordinovat nasazení dostupných letounů a protiletadlových či protiraketových systémů. NATINAMDS funguje nepřetržitě – v míru i během konfliktu. Velení je v německém Ramsteinu.
Součástí systému je také obrana proti balistickým raketám. Tu tvoří hlavně americké systémy Patriot rozmístěné v Německu, Polsku, Rumunsku nebo Švédsku, radar v tureckém Küreciku, torpédoborce s americkým systémem Aegis operující ze Španělska či pozemní základny Aegis Ashore v Rumunsku a Polsku.
„Tyto státy tak mohou v případě potřeby zasáhnout a tím nás ochránit,“ uvedl Bříza.
Podle bezpečnostního experta Jakuba Drmoly z Masarykovy univerzity dává společná obrana smysl také kvůli tomu, jak balistické střely létají. „Pokud by Česko čelilo balistickému útoku z Ruska nebo Dálného východu, není možné jasně určit, kam raketa dopadne. Obzvláště u menších států není jasné, na jakou stranu hranice dopadne. Například, jestli do Česka, Polska nebo Německa,“ vysvětlil Drmola.
Americký systém Aegis využívá k obraně proti balistickým raketám mimo jiné interceptory SM‑3. Tyto specializované protiraketové střely dokážou balistické rakety zasáhnout ve střední části letu ještě mimo atmosféru. „Když má dojít k jejich zneškodnění, dává smysl, aby protiraketová obrana byla na vyšší úrovni než pouze na úrovni jednotlivých států,“ připomněl Drmola.
Samostatné vybudování podobné obrany by bylo pro Česko mimořádně drahé. „Česká republika si sama nemůže dovolit koupit systém Patriot, Arrow 2 (izraelský systém k ničení raket ve výškách desítek kilometrů - pozn. red.) či Davidův prak (izraelský systém k ničení cílů na střední vzdálenosti - pozn. red.),“ upozorňuje generál ve výslužbě František Mičánek, dnes ředitel Centra bezpečnostních studií na CEVRO Univerzitě.
Také podle Drmoly není Česko vzhledem ke svým plánovaným obranným výdajům zemí, která by si protiraketovou obranu mohla pořídit sama.
Evropský nebeský štít
Vedle NATINAMDS je Česko zakládajícím účastníkem European Sky Shield Initiative (Iniciativa Evropský nebeský štít). Německo ji představilo v roce 2022 po ruském útoku na Ukrajinu. Jeho cílem je společně nakupovat kompatibilní systémy a munici pro různé vrstvy obrany.
European Sky Shield a NATINAMDS si přitom nekonkurují. Zatímco NATINAMDS je operační síť, která propojuje národní protivzdušné obrany, European Sky Shield má evropským zemím pomoci společně pořizovat další obranné systémy a munici, sjednotit jejich údržbu a doplnit chybějící schopnosti. Nově pořízené systémy pak mají být začleněny do obranné architektury NATO.
„European Sky Shield už do jisté míry má některé prvky, které jsou funkční. Během zhruba pěti let by měla být provozuschopný,“ říká Bříza. Jeho součástí je také Arrow 3 (izraelský systém k ničení raket dlouhého doletu mimo atmosféru - pozn. red.), jehož první části již Německo koncem loňského roku uvedlo do provozu.
Vedle toho nově vzniká ještě unijní projekt Federated Integrated Air and Missile Defence, zkráceně EU-FIAMD. Evropská komise jej navrhla 3. července 2026. Projekt by měl propojit národní radary, systémy včasného varování, velitelská centra a protivzdušné zbraně do společné evropské sítě a současně podpořit jejich společný vývoj, výrobu a nákup.
