Článek
„Vidím to jako promarněnou příležitost, kdy Česko do projektu mohlo naskočit hned při jeho zrodu,“ řekl Novinkám generál ve výslužbě František Mičánek.
Podobně situaci zhodnotil i bezpečnostní expert Vlastislav Bříza. „Měli bychom udělat maximum pro to, abychom toho byli součástí. Vždy je lepší sedět u stolu, kde se jedná, než sedět bokem,“ řekl.
Koalici oznámili v pondělí lídři Británie, Dánska, Francie, Itálie, Německa, Nizozemska, Norska, Španělska a Švédska spolu s Ukrajinou. Cílem je propojit evropský zbrojní průmysl a výzkum se zkušenostmi Ukrajiny a vybudovat obranu proti raketovým útokům.
Výsledkem má být bezpečnostní řešení, které dokáže balistické střely včas odhalit, sledovat a zničit. Tato integrovaná protiraketová obrana má přitom doplnit již používané národní a alianční systémy. Podle společného prohlášení má jít o čistě obranný projekt.
Jde o technicky i finančně náročný projekt, a právě proto má podle Mičánka mezinárodní spolupráce pro Česko význam. „Česko se potřebuje zapojit do nějakého podobného mezinárodního projektu, protože samostatně jako stát nemáme ani finanční, ani produkční a technologické kapacity si protiraketovou obranu vytvořit sami,“ uvedl.
Společný projekt podle něj představuje jednu z cest, jak může Evropa postupně vybudovat vlastní protiraketový deštník.
Babiš o nové koalici nevěděl
Premiér Babiš po pondělním jednání koalice ochotných řekl České televizi, že Česko o zapojení zájem má. Současně ale přiznal, že se o přípravě projektu dozvěděl teprve tentýž den. „Já jsem se to dozvěděl dnes, že existuje něco takového,“ konstatoval.
Podle Mičánka ale není pravděpodobné, že by dohoda devíti zemí vznikla bez delších příprav. Téma se mohlo projednávat například při aliančních summitech nebo během schůzek koalice ochotných podporujících Ukrajinu. Pokud premiér skutečně předem nic nevěděl, může podle něj jít o chybu lidí, kteří mu připravují podklady pro zahraniční jednání.
Možné je ale i jiné vysvětlení. „Vláda sice tvrdí, že chce vybudovat silnou protiraketovou obranu, zatím ale nemá plán ani finanční kalkulaci,“ upozornil Mičánek na rozpor mezi slovy a činy. Do projektu se proto nechce vázat, protože by Česko muselo přispět penězi i konkrétními obrannými projekty.
Podobně to vnímá také Bříza. Česko se podle něj v evropské bezpečnostní politice dostává do pozice „chytré horákyně“. Hlásí se k NATO a společné obraně, ale v okamžiku, kdy má nést náklady, snaha mizí.
Připomněl, že vláda nepřispívá vlastními penězi do muniční iniciativy, snížila pomoc Ukrajině a letos pravděpodobně nevydá na obranu ani dvě procenta HDP, což přitom je více než deset let starý alianční závazek.
„Řada projektů stojí a padá s tím, že musí být zaplaceny,“ řekl Bříza. Takový přístup podle něj může mít dlouhodobé důsledky. Klíčové evropské země mohou postupně začít přijímat zásadní rozhodnutí bez Česka.
Sporná je také Babišova podmínka, že by novou koalici měly tvořit pouze členské země Evropské unie. „Myslím si, že to má být projekt evropský, to znamená EU, že by tam ani neměla být Velká Británie,“ řekl premiér. Součástí koalice je přitom i Norsko, které není členem EU.
Mičánek považuje vylučování Británie za chybu. „Velká Británie má značnou industriální základnu a její největší podniky jsou lídry v mnoha oblastech. Bez ní to bude určitě těžší,“ uzavřel.
