Hlavní obsah

Česko má výzbroj na špici, ale těžkopádné řízení, ukázala studie

Česko disponuje silným obranným průmyslem a inovacemi, ale zaostává v rychlosti politického rozhodování a operační flexibilitě. Uvádí to výroční zpráva bezpečnostního institutu Globsec, která hodnotila bojovou připravenost deseti států východního křídla NATO.

Foto: Jan Handrejch, Novinky

Česká armáda

Článek

Česko si vede dobře především v průmyslu a inovacích. Podle bezpečnostního experta Globsecu a bývalého ministra obrany Slovenska Martina Sklenára je český zbrojní průmysl v Evropě na špici, a to především proto, že dokáže pokrýt nezvykle široký kus celého „řetězce“ - od munice přes zbraňové systémy, například raketomety, až po nosiče, tedy vozidla.

Za pozitivní označil Sklenár i nákup nového obranného materiálu. „Obranné nákupy pomáhají zvyšovat schopnosti české armády,“ řekl Sklenár, ale vzápětí dodal, že investice do obrany by mohly být vyšší, a připomněl, že Babišova vláda je upozadila snížením obranného rozpočtu pro tento rok.

Ve výdajích na obranu si podle studie Globsecu s názvem „Annual Battle Readiness on the Eastern Flank 2026“ nejlépe vedou pobaltské státy, které jsou v NATO mezi lídry v poměru výdajů na obranu k HDP. Výrazně překračují alianční závazek dvou procent a blíží se novému závazku pěti procent. Patří tak na špičku spolu s Polskem.

Finové a Estonci v čele, Maďarsko, Slovensko na chvostu

V čem ale Česko zaostává, je operační připravenost. Za hlavní slabinu autoři studie označují především pomalejší politické rozhodování a omezenou operační flexibilitu. Ta může negativně ovlivňovat krizové řízení. Rychlost rozhodování je přitom podle zprávy pro východní křídlo NATO rozhodující.

Studie Globsecu dochází k závěru, že region po roce 2022 výrazně posílil a stal se jednou z nejrychleji rostoucích oblastí obranných investic v Evropě. Mezi jednotlivými státy však nadále přetrvávají výrazné rozdíly v tom, jak rychle dokážou své vojenské a institucionální kapacity aktivovat v případě krize.

„České silné demokratické pojistky sice zajišťují legitimitu, ale složité rozhodovací struktury a procedurální komplexnost mohou v krizových podmínkách negativně ovlivnit rychlost reakce,“ upozorňují analytici.

Za vítěze autoři označili Finsko s Estonskem. Tyto země dokázaly nejlépe skloubit rychlé rozhodování, efektivní systémy záloh a vysokou odolnost společnosti. Další v pořadí je pak Polsko s Litvou, kteří jsou jim v těsném závěsu.

Výběr článků

Načítám