Článek
„Ministerstvo obrany ztratilo nad celním a daňovým řízením jakoukoliv kontrolu,“ shrnul Nejvyšší kontrolní úřad v protokolu, který má redakce Novinek k dispozici. Kontroloři v něm prověřovali, zda resort vynakládal peníze účelně, hospodárně a v souladu s předpisy.
Pochybení se týkají nákupu osmi mobilních radiolokátorů MADR z Izraele, byť samotné radary jádrem problému nebyly. Ten podle kontrolorů vznikl kolem celního řízení, DPH a předávání daňových dokladů.
Ve skutečnosti nešlo jen o jednu chybu, ale o dva související problémy. Jeden se týkal pozdě uhrazené DPH z dovezených radarů, kde finanční úřad nařídil ministerstvu zaplatit desítky milionů úroků z prodlení. Druhý pak opravených dílů k těmto radarům, u nichž ministerstvo podle kontrolorů zaplatilo vyšší DPH a clo, než bylo nutné. V souhrnu šlo o 43,07 milionu korun.
Podle informací Novinek navíc Finanční úřad pro Prahu 6 vyměřil resortu pokutu ve výši sto procent za porušení rozpočtové kázně. Pokuta je splatná teď v červnu. Celkově tak chyby ministerstva stály přes 86 milionů korun.
Novinky požádaly ministerstvo obrany o vyjádření. Resort na dotazy redakce neodpověděl, omezil se pouze na konstatování, že o problému ví.
Zbytečná platba
Ministerstvo obrany nejprve v roce 2021 udělilo plnou moc k celnímu zastupování společnosti RETIA. Ta se ale následně s ministerstvem dohodla, že celní řízení řešit nebude. Resort proto ve stejném rozsahu svěřil plnou moc společnosti PST CLC Mitsui-Soko.
Plná moc sice PST CLC Mitsui-Soko umožnila jednat za ministerstvo při celním řízení, nešlo ale o plnohodnotnou smlouvu. Takovou smlouvu, která by jasně stanovila povinnosti, odpovědnost za případnou škodu a pravidla předávání dokladů, ministerstvo podle kontrolorů s firmou vůbec neuzavřelo.
V prosinci 2021 do Česka dorazila sada náhradních dílů k radarům, za kterou ministerstvo řádně zaplatilo DPH. Samotné radary armáda získávala postupně, první dorazil v únoru 2022, další v průběhu roku. Když se pak na přebíraných radarech objevily technické poruchy, resort je řešil výměnou dílů „kus za kus“ právě z této sady. Část vadných komponentů, které nebylo možné jednoduše vyměnit, pak v listopadu 2022 odeslal výrobci do Izraele k opravě.
Po návratu opravených dílů do Česka v dubnu 2023 měl být podle NKÚ použit zvláštní celní režim zpětného dovozu po opravě. V praxi to znamená, že pokud se zboží vyveze jen kvůli opravě a pak se vrací zpět, nemusí se DPH platit znovu. To se ale nestalo. Zboží bylo deklarováno jinak a celní úřad proto znovu vyměřil DPH a clo, dohromady 9 027 926 korun.
Celní prohlášení z 24. dubna 2023 podle NKÚ ministerstvo obdrželo až 5. září, tedy po 134 dnech. Resort DPH a clo uhradil 25. září 2023 a následně se pokusil celní režim změnit. Jenže podle NKÚ zmocněná společnost nepodala žádost včas a roční lhůta, kdy bylo možné režim zpětně upravit, už uplynula.
A protože resort neměl se společností PST CLC Mitsui-Soko uzavřenou smlouvu o odpovědnosti, nemohl po ní vzniklou škodu vymáhat.
„Nezasmluvnění externích partnerů k jakémukoliv kroku, který po nich ministerstvo požadovalo, se dá jen těžko považovat za cokoliv jiného než za diletantismus,“ uvedl pro Novinky Marek Chromý, vedoucí analytik Transparency International.
Dodal, že bez smlouvy chyběla jasná deklarace očekávaných úkonů, práv, povinností a v neposlední řadě i opravných mechanismů, a to nejen pro ministerstvo, ale i pro zmíněnou společnost.
„V důsledku se tak jedná o další administrativní pochybení ministerstva obrany, za které musí platit,“ konstatoval Chromý.
Ministerstvo nevědělo, zda platí DPH
Při dodávkách samotných radarů vznikla obraně povinnost platit DPH. K tomu potřebovala celní a daňové doklady. Jenže ty PST CLC Mitsui-Soko nepředávala ministerstvu, ale společnosti RETIA. A protože si ministerstvo od února 2022 do listopadu 2023 neověřovalo, zda mu doklady skutečně chodí, nezaplatilo DPH včas a nevědělo ani o úrocích z prodlení.
O vzniklých úrocích se dozvědělo až z vyrozumění finančního úřadu na konci 30. listopadu 2023. Původně tyto úroky činily 43,38 milionu korun. Finanční úřad část prominul a další část se snížila přeplatky. Ministerstvo nakonec 14. března 2024 zaplatilo 34,046 milionu korun.
Mobilní radary MADR za 3,5 miliardy korun mají být jedním z klíčových prvků české protivzdušné obrany, dokážou zachytit letadla, drony i rakety do výšky zhruba tří kilometrů. O jejich pořízení rozhodlo ministerstvo obrany vedené tehdy Lubomírem Metnarem (ANO) v roce 2019. Dodávky i vojskové zkoušky se ale zpozdily. Kdy by mohly plně fungovat všechny a mohly být začleněny do protivzdušné obrany, zatím není jasné.
