Česká města vyrazila do boje se sdílenými koloběžkami

V hlavním městě se o regulaci sdílených koloběžek snaží nejen centrální městská část Praha 1, ale také druhá městská část. Praha 2 o změnu legislativy usiluje již od roku 2018, nyní už je ale podle vedení dvojky situace neúnosná.

Zlomovým okamžikem bylo pro Prahu 2 letošní září, kdy se podle vedení radnice vyrojilo na chodnících obrovské množství poházených koloběžek.

„Nám záleží hlavně na tom, aby byla jasná pravidla a aby bylo jasně stanoveno, jakým způsobem mohou uživatelé koloběžky používat,“ sdělil Novinkám radní pro oblast dopravy Prahy 2 Tomáš Halva (TOP 09).

„Jako zásadní problém vnímáme hlavně to, že ta pravidla teď daná nejsou. Chceme, aby se to začalo řešit systémově,“ doplnil Halva.

Systémové řešení by ale byla změna legislativy. I proto začalo vedení Prahy 2 řešit problém s Poslaneckou sněmovnou i Ministerstvem dopravy.

Radnice Prahy 2 komunikuje jak se společností Lime, Bolt tak i dalšími bikesharingovými společnostmi. „Sedli jsme s nimi k jednomu stolu a v rámci toho jsme nastínili naše požadavky, které chceme, aby zde v Praze 2 dodržovali. Jednak nám šlo o dodržování míst, na která se koloběžky odkládají, to je pro nás to nejzásadnější,“ řekl Tomáš Halva.

„Zároveň chceme zamezit průjezd přes určitá náměstí, pěší zóny a vybrané parky,“ dodal Halva z TOP 09.

Situaci by mohla pomoci řešit i horká linka, o jejíž zavedení také Praha 2 usiluje. „Tam bychom mohli volat my i občané Prahy 2 v případě, že nalezneme nějakou koloběžku, která je špatně zaparkována, brání průchodu občanů nebo parkování vozidlům,“ doplnil radní pro dopravu z úřadu Městské části Praha 2.

„Naši občané denně zakopávají o koloběžky, které se válí po zemi nebo stojí uprostřed chodníků. Každodenně se s tím musí také potýkat handicapovaní či nevidomí a velký problém je to také pro maminky s kočárky a seniory. A nikdo s tím nic nedělá. Už dlouho voláme po systémovém řešení a nastavení jasných pravidel provozování sdílených dopravních prostředků,“ říká k problematice starostka Prahy 2 Alexandra Udženija (ODS).

„Jízda po chodníku naše občany velmi trápí,“ řekl Halva. „Jde například o situace, kdy se zpoza rohu vyřítí jezdec a ohrožuje chodce,“ dodává s tím, že nekontrolovanou jízdu řeší s Městskou policií.

Po zavedení řádu v provozu sdílených koloběžek volá také magistrát města Brna.

„My jsme s provozovateli již před rokem podepsali memorandum, ve kterém jsme naformulovali ty naše cíle, popsal mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.

Brno již v loňském roce dosáhlo toho, že uživatelé smějí kola a koloběžky pouze na určených místech.

„Letos v listopadu vešel v platnost aktualizovaný tržní řád, ve kterém je vyjmenováno 380 míst, kde by tyto dopravní prostředky měly být odkládány,“ řekl Poňuchálek.

Jde například o parkovací místa pro jednostopá vozidla, místa vyznačená vodorovným značením, například u parku Lužánek, nebo městem vytvořené cyklo stojany.

Hlavní změna v aktualizovaném tržním řádu je hlavně vymahatelnost. Brněnský magistrát tedy může od provozovatelů kol a koloběžek vymáhat nápravu a případně je též pokutovat. To až do letošního listopadu nemohl.

Ostravská městská část Moravská Ostrava a Přívoz zase přímo zakázala vjezd sdílených kol a koloběžek do historické části města.

„Jedná se ale pouze o pěší zónu,“ upozornil starosta městské části Petr Veselka (ANO). „Tím chci napravit veškeré připomínky, kdy někdo říká, že to platí v cyklo zóně či někde jinde. Ne, platí to pouze v té pěší zóně,“ doplnil.

Zavedení vyhlášky trvalo podle starosty Veselky dva roky.

„Teď zase bojujeme s naší legislativou, která nerozeznává rozdíl mezi kolem a koloběžkou. Občané totiž vnímají negativně spíše koloběžky,“ řekl Veselka z hnutí ANO.

Městská část Moravská Ostrava a Přívoz konzultuje provoz kol a koloběžek s koordinátorem cyklo dopravy ve městě a také s ostravským magistrátem. Na místě je podle Veselky rovněž snížení maximální rychlosti, kterou mohou koloběžky jet.