Článek
„I vojáci, kteří chtějí sloužit a mají svou práci rádi, jsou z ekonomických důvodů často nuceni službu opouštět,“ řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka poslancům branného výboru, na kterém výsledky průzkumu zveřejnil. Ten armáda udělala na začátku roku u 14 posádek mezi osmi sty vojáky.
Z průzkumu vyplývá, že finanční situace vojáků se za poslední roky zhoršila, takže skoro pětina dotázaných (18 procent) uvedlo, že rodinný rozpočet musí vylepšovat pomocí přivýdělku v jiné práci. Nejhorší situace je u mužstva, kde má velké obtíže vyjít s měsíční výplatou 21 procent dotázaných.
S mimořádným výdajem - který se nyní podle Českého statistického úřadu rovná 14 100 korunám - má potíže 45 procent všech vojáků. Před dvěma lety to bylo jen 21 procent.
Už jen půlka říká, že bude sloužit dál
Problematické podle Řehky je, že se snižuje stabilní jádro armády. Tedy vojáci, kteří na dotaz, zda budou mít zájem sloužit i po uplynutí kontraktu, odpovídají kladně. V roce 2018 to bylo 70 procent, před dvěma lety číslo kleslo o deset bodů a letos ochotu dál sloužit vyjádřila jen polovina dotázaných.
Armáda má už delší dobu problém s náborem, k tomu se přidaly vyšší odchody zkušených vojáků do zálohy. Ministerstvo obrany v čele s Janou Černochovou (ODS) proto prosadilo novelu zákona o vojácích, díky níž armáda může zvýšit náborový příspěvek až na milion korun nebo zdvojnásobit příspěvek na bydlení ze tří na šest tisíc korun měsíčně.
V současnosti je minimální hrubý plat vojáka - tedy svobodníka - 38 810 korun hrubého měsíčně. K tomu dostává tři tisíce korun na bydlení, které se nedaní. Průměrná hrubá mzda v ČR byla loni 46 165 korun.
V reakci na toto navýšení armádních benefitů přišel ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s tím, že platy policistů jsou nižší než vojáků, a proto od prvního července navrhne plošné navýšení o čtyři tisíce korun pro každého policistu a hasiče.
Černochová s Řehkou poté uspořádali tiskovou konferenci, na které uvedli, že přichystali návrh, podle kterého by si každý voják měl od léta platově polepšit minimálně o 8300 korun měsíčně. Ale poté se ukázalo, že Černochová navýšení, které počítá s 15procentním růstem tarifů pro mužstvo a s deseti procenty pro důstojníky, nemá předjednané na vládě a že ostatní ministři tak razantní přidávání nepodporují.
Následovala reakce z Rakušanovy strany. Uvedl, že by vláda měla projednat zvyšování odměn vojáků i policistů dohromady a že bude chtít policejní platy dorovnat na úroveň armády. „Aby se nůžky nerozevíraly. Když dostane přidáno armáda, tak je logické, že mluvím o navýšení platů policistů a hasičů,“ odůvodnil Rakušan.
Ministryně v úterý na jednání branného výboru uvedla, že si práce policistů a hasičů váží, ale že to nelze srovnávat s tím, co chce armáda od vojáků. „Vojáci slouží tam, kam je armáda pošle. Vojáci nemají jistotu, že jim armáda prodlouží kontrakt. Vojákům se na rozdíl od bezpečnostních sborů nezapočítávají do výsluh odměny ani přesčasy,“ uvedla Černochová. Vojáci podle armádního průzkumu z 80 procent dojíždějí a ze svého za dopravu platí dva tisíce až 13 tisíc korun měsíčně.
