Češi jsou dobří plavci, ale divočejší a nezodpovědní, říká šéf vodních záchranářů

Říká, že třeba daleko více než Rakušané. Často jim také schází opatrnost a zodpovědnost. A výjimečné nejsou ani nepozorné matky. „Bohužel je to poměrně častá situace. Matka si povídá na břehu a její dvouleté dítě mezitím zmizí k vodě. Spadne na mělčině, čehož si naštěstí všimne naše záchranářka. Malé děti se mohou přitom utopit i v půlmetrové vodě,“ upozornil Bukáček.

Statistika je podle něj tragická. „Je pravda, že statistika kolem dvou set lidí je katastrofální. Například v sousedním Rakousku je to kolem deseti lidí ročně. Důvod však není v tom, že Češi by byli špatní plavci, ale jak mi potvrzují i Rakušané, se kterými dlouhodobě spolupracujeme, naši plavci daleko více riskují,“ vysvětloval Bukáček.

Češi jsou i podle mínění rakouských záchranářů divočejší – a to platí jak na horách, tak na přírodních vodních plochách. „Často přeceňují své síly. Neberou ohledy na změnu podmínek. Například muž jezdí čtyřicet let na vodu, ale vůbec nebere v potaz, že tentokrát je v korytě daleko vyšší průtok. Sjíždění je pak najednou velmi nebezpečné a on to ignoruje,“ konstatoval šéf vodních záchranářů.

Samostatnou kapitolou je potom sjíždění Vltavy. „Není až tak výjimečné vidět rodinku, jak jede na jez. Na lodi sedí matka s otcem a dvě malé děti. Nikdo z nich nemá vestu,“ zmínil Bukáček.

Na řece jsou ošidné právě především jezy, kde se lidé mohou dostat do víru, ze kterého je těžké vyplavat. Záchranáři pak radí hlavně neskákat za nimi. „Každý, kdo jede na vodu, by měl mít s sebou záchranný házecí pytlík. Ten může v takových případech lidem zachránit život. Nyní jej mají ve výbavě i například policisté,“ upozornil záchranář.

I v letošní sezoně mají Vodní záchranáři Českého červeného kříže Český Krumlov se základnou v Dolní Vltavici celou řadu ošemetných zásahů. „Například jsme zachraňovali mladého kluka na paddleboardu, kterého odnesl vítr až kilometr od břehu směrem na Kovářov. Ač měla voda 24 stupňů, stres udělá svoje a byl i prochladlý. Naštěstí měl na sobě i záchrannou vestu,“ vysvětloval Bukáček.

Loňský rok byl ve smutné statistice spíše podprůměrný, když se utopilo 157 lidí, což bylo o 25 méně než v předchozím roce. Bylo mezi nimi také 13 dětí. Statistice tradičně dominují muži a nejvíce případů je na přírodních vodách.

„Plavci často neberou v potaz například rychle se měnící podmínky počasí. Řada nehod se stává kvůli popíjení alkoholu,“ vyjmenovával další rizika Bukáček. Problémem je také, když se zvedne vítr a na velkých vodních plochách se najednou tvoří velké vlny. Potíže dělá ale též sucho. V minulých dnech tahali záchranáři na Lipně plachetnici, která i několik set metrů od břehu uvízla na mělkém dně.