Hlavní obsah

Bývalá učitelka Bednářová neuspěla. Pedagogové musí strpět vyšší míru veřejné kontroly, uzavřel Nejvyšší soud

Bývalá učitelka Martina Bednářová neuspěla u Nejvyššího soudu s dovoláním proti Seznam Zprávám, kvůli článku informujícím o jejím pedagogickém působení, kdy v dubnu 2022 při výuce češtiny sdělovala žákům dezinformace o válce na Ukrajině. Žena tvrdila, že zveřejněním jejího jména a fotografie došlo k porušení jejích osobnostních práv. Nejvyšší soud potvrdil stanoviska nižších instancí a žalobě nevyhověl. Šlo o informování ve veřejném zájmu.

Foto: Novinky

Martina Bednářová na archivním snímku.

Článek

Podle soudu pedagog při výkonu svého povolání podléhá kontrole veřejnosti a v tomto rozsahu je považován za osobu veřejného zájmu, zejména pokud jde o obsah výuky a sdělování informací žákům o významných společenských otázkách.

„V takových případech musí strpět vyšší míru veřejné kontroly a kritiky, pokud se kritika týká jeho profesní činnosti,“ uvedla mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková.

Problém soud neshledal ani ve zveřejnění jména, fotografie a zvukového záznamu natočeného žáky při výuce. Bývalá učitelka žákům osmé třídy Základní školy Na Dlouhém lánu v Praze 6 vykládala, že se v Kyjevě nic neděje, že žádná válka na Ukrajině není, nebo jakých údajných zvěrstev se měli Ukrajinci dopouštět v Donbasu na Rusech. Totéž hlásá ruská propaganda. Zastupoval ji nynější poslanec Jindřich Rajchl (za SPD). Sama Bednářová kandidovala ve volbách za komunistické Stačilo!, ale neuspěla.

Bednářová byla obžalována z popírání, schvalování a ospravedlňování genocidia, za což jí hrozilo půl roku až tři roky vězení. Od soudu odešla se sedmiměsíční podmínkou za popírání genocidia.

V tomto sporu se Bednářová dožadovala odstranění svého jména a podobizny z článku, zveřejnění omluvy a zaplacení finančního zadostiučinění ve výši jednoho milionu korun.

Nejvyšší soud připomněl, že kritika médií se týkala výlučně jejího počínání během výuky a vycházela z pravdivého skutkového základu, který prokázala audionahrávka.

„Za těchto okolností bylo zveřejnění kritiky i údajů o osobě veřejného zájmu legitimní,“ připomněla Tomíčková.

Výběr článků

Načítám