Hlavní obsah

Buchtík: Po výměně Fialy v čele ODS není mezi voliči poptávka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Voliči vládní koalice neodcházejí k jiným stranám, ale někteří váhají, zda půjdou volit, jiní by možná přivítali personální změny ve vedení stran. Po výměně předsedy ODS a premiéra Petra Fialy, který bude v sobotu na kongresu obhajovat mandát, však poptávka není, říká v rozhovoru pro Novinky a Právo ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík.

Foto: Petr Horník, Právo

Ředitel analytického ústavu STEM Martin Buchtík

Článek

V analýze nespokojených voličů vládních stran pro Spolek pro podporu liberální demokracie jste uvedli, že asi čtvrt milionu voličů váhá, jestli jít volit, a dalších 220 tisíc už vládní strany volit nechce. Ovšem premiér a šéf ODS Petr Fiala oznámil, že podle jeho průzkumů žádní voliči od vlády neodcházejí. Jak si to vysvětlit?

Nevím, jakými daty pan premiér disponuje, ale nemyslím si, že by se v nich mohlo ukazovat něco výrazně jiného, než co ukazujeme v průzkumech my. Je to zřejmě otázka jeho interpretace. Pravda je, že voliči masivně neodcházejí k jiným stranám.

Dá se říct, že bývalí voliči vlády nemají kam jít. I vaše analýza hovoří o tom, že k opozičním stranám netíhnou, naopak ANO i SPD byly často důvodem, proč volili strany vládní koalice. Hledají novou politickou stranu, nebo se zařadí mezi nevoliče?

Není to jednolitá masa. Analýza vznikala v době, kdy neběžela ostrá volební kampaň, která aktivizuje voliče. Pokud by volby byly nyní, naše modely počítají s hypotetickou účastí pod šedesát procent. Sněmovní volby v roce 2021 měly účast přes pětašedesát procent. Rozdíl je značný. Ale určitá fluktuace voličů je přirozeně vždy a všude.

Od nás žádní voliči neodcházejí, tvrdí Fiala. Politologové nesouhlasí

Volby

ODS v sobotu čeká volební kongres, změny nepřinese. Předsedou zůstane premiér Petr Fiala, který je jediným kandidátem, velkou obměnou zřejmě neprojde ani jeho tým ve vedení strany. Vaše naopak analýza hovoří o tom, že asi 36 procent z nespokojených voličů by si změny ve vedení stran přálo.

Výzkumy jsou jen výsek politické reality, v politice se rozhoduje podle různých klíčů. Teď nedává smysl měnit předsedu politické strany, který je i premiérem. Z tohoto pohledu tedy dává smysl změnu nedělat. Možná by se nějaké části voličů změna líbila, ale celkově se nedá říct, že by po tom byla poptávka.

Personální výměna na postech místopředsedů ODS by některé voliče zpět nepřitáhla?

Nepřeceňoval bych to. Některý volič možná ani nedokáže místopředsedy strany vyjmenovat. Na preference tohle velký vliv nemá. To může fungovat ve straně, která je rozdělená na dvě křídla, jako to bývalo u sociálních demokratů. V tomto směru je kongres ODS mimo vážnou mediální i veřejnou pozornost.

Upozornili jste i na to, že by nespokojení voliči vlády chtěli důraznější dodržování stranických programů. Nevyvolává nevoli samotná předvolební koalice Spolu, kvůli které strany své programy upravují?

Vyvolávat ji může, ale když se podíváte na další část analýzy, pro nespokojené voliče - a to nemluvíme o těch spokojených - je také důležité, aby vláda působila jednotně. Takže v tomhle ohledu jdou proti sobě dva požadavky voliče, které lze těžko skloubit, a to je jednota vládní i volební koalice a k tomu prosazování programu strany.

My navíc víme, že voliči programové dokumenty nečtou, vycházejí spíš z představy, co by politická strana měla prezentovat. Určitě by nebyla vítězná strategie zcela rozbourat koalici a prosazovat si vlastní program.

Na zásadní změny ještě nenastal čas, zní z ODS

Domácí

Víte, kteří voliči jsou nejvíce nespokojení? Zda jsou to voliči ODS, lidovců, STAN, TOP 09 nebo Pirátů?

Na to jsme se nezaměřovali. Nespokojenost je různorodá napříč vládními stranami. Například voliči Pirátů budou typicky nespokojení s tím, že mají málo poslanců.

Říkáte, že bývalí voliči vlády nepřecházejí k hnutí ANO. Tomu ale v průzkumech stoupá podpora. Odkud se bere?

Zdrojů je několik. Volební model ukazuje jen ty lidi, kteří by hypoteticky přišli k volbám a počítá je jako sto procent. První zdroj procentuálního nárůstu je daný tím, že voliči vládních stran více než jindy váhají, zda půjdou k volbám. Další zdroj je, že ANO získalo některé voliče mimoparlamentních stran. Voličů vládních stran k němu přešlo opravdu minimálně a dělo se to spíš na konci prvního roku vládnutí. Třetí zdroj je z řad lidí, kteří k volbám pravidelně nechodí. Andrej Babiš je dokázal v prezidentské kampani oslovit a část z nich u hnutí ANO už zůstala.

Byli by někteří voliči vládních stran naklonění variantě, že by část současné vlády uzavřela po příštích volbách koalici s ANO?

Nyní ne, hypoteticky za určitých okolností by to možné bylo. Hodně záleží na tom, jak bude vypadat volební kampaň. Pro část vládních voličů je nepřijatelný Andrej Babiš, ne celé hnutí ANO.

Eurovolby by vyhrálo ANO, šanci mají i menší neparlamentní strany

Eurovolby

Reklama

Související články

Volby by vyhrálo ANO, ODS posílila

Sněmovní volby by v březnu vyhrálo opoziční hnutí ANO s 32,9 procenta hlasů. Vyplývá to z průzkumu, který pro CNN Prima News udělala agentura STEM. Vládní ODS...

Výběr článků

Načítám