Článek
„Struktura nově příchozích se v posledních letech proměnila,“ uvedl mluvčí resortu vnitra Adam Rözler s tím, že muži v produktivním věku tvoří asi polovinu příchozích.
Z Ukrajiny nesmějí vycestovat muži od 23 do 25 let, ti jsou v záloze, a také ti mezi 25 a 60 lety, tedy v odvodovém věku. Ministerstvo vnitra neuvádí, kolik je v Česku mužů v bojeschopném věku podle ukrajinských zákonů, rozlišují však kategorii 18 až 65 let. Údaje potvrzují, že muži v tomto věkovém rozpětí tvoří okolo poloviny nově příchozích uprchlíků do Česka.
Dnes je v Česku přes 393 tisíc běženců z Ukrajiny, za poslední měsíc jich přišlo více než 3600. Z toho přes 1600 tvořili muži ve věku od 18 do 65 let, tedy 45 procent. Celkově je zde dnes uprchlíků v této věkové kategorii přes 130 tisíc.
Česká republika je zemí, která na přepočet obyvatel hostí nejvíce uprchlíků z Ukrajiny v celé Evropské unii. „Dlouhodobě se české kapacity pohybují na hranici možností. Případný další příchod většího počtu uprchlíků by kapacitu významně přesáhl,“ sdělila už v únoru mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.
I proto čeští politici na unijní úrovni prosazovali změnu, na které se nakonec členské státy dohodly, tedy že se prodlouží dočasná ochrana (dočasný pobyt, právo na práci, zdravotní péči a vzdělání) do března 2028, avšak nově už se nebude vztahovat na bojeschopné muže. „Toto omezení se bude vztahovat pouze na nové žadatele o dočasnou ochranu. Nebude se týkat osob, které již dočasnou ochranu v Unii využívají,“ uvedla v oznámení Rada Evropské unie, kterou tvoří ministři všech členských států.
Sama Ukrajina o to usiluje
Rada ještě musí formálně přijmout rozhodnutí, což by se mělo stát v následujících týdnech. „Vnímáme jako pozitivní, že se podařilo na tomto omezení pro nově příchozí Ukrajince najít shodu,“ popsal Rözler. „Rozhodnutí sníží počty nově příchozích a může přispět ke zmírnění tlaku na české kapacity,“ dodal.
Nově příchozí ukrajinští muži ve věku 23 až 60 let dočasnou ochranu v zemích unie nedostanou, pokud úřadům nepředloží další informace. Jde například o cestovní pas s ukrajinským výstupním razítkem, tedy potvrzením, že zemi opustili legálně.
„Sama Ukrajina má zájem, aby muži zůstávali, případně aby se vraceli v případě uzavření příměří. Bude před nimi dlouhá cesta, co se týče obnovy území,“ sdělil ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) už dříve Novinkám.
Změny se dějí ve chvíli, kdy některé státy přehodnocují postoj k uprchlíkům. Například v Polsku už od 1. července nemohou ukrajinští uprchlíci bydlet v bezplatném ubytování, podporu omezilo i Německo.
Česko se však neobává, že by ukrajinští běženci zamířili z ostatních členských států k nám. „Česká republika dlouhodobě uplatňuje postup, podle kterého nemůže dočasnou ochranu u nás získat osoba, které již byla přiznána v jiném členském státě,“ vysvětlil mluvčí Rözler. Tento přístup je zakotven i v tuzemských zákonech, konkrétně v Lex Ukrajina.
