Článek
„Bohužel jsme v posledních měsících svědky, když to řeknu kulantně, až přílišného zjednodušování legislativního procesu ze strany vlády. Ani klíčové zákony vůbec neprocházejí připomínkovým řízením,“ řekl Novinkám Ondřej Preuss, ústavní právník z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Posledním příkladem je novela zákona Lex Ukrajina, který stanovuje podmínky pro ukrajinské uprchlíky v Česku. Například jim má zaniknout pobyt, pokud se budou déle než třicet dnů zdržovat mimo schengenský prostor. Vláda ji schválila, aniž by proběhlo připomínkové řízení, nyní už ji projednává Sněmovna.
„Udělil jsem výjimku, jedná se o prioritní bod vyplývající z programového prohlášení,“ sdělil Novinkám Tejc. Dodal, že ministerstvo vnitra, které mělo zákon na starost, jej podrobně konzultovalo s ostatními dotčenými resorty.
Tato výjimka byla udělena na koaliční radě, tedy na jednání zástupců ANO, SPD a Motoristů. Podle šéfa poslanců ODS Marka Bendy je to hlavně politická záležitost. „Výjimku formálně uděluje předseda legislativní rady vlády, tedy pan ministr Tejc. Ale co mu nakáže koaliční rada a jestli ji poslechne, je už politická otázka této vlády,“ řekl Novinkám.
Když se vláda takto vyhýbá připomínkám, podle Preusse riskuje. Ostatní ministerstva a další instituce totiž mají své odborné aparáty, které mohou poskytnout cenné rady a opravy. Například mediální zákon předložený ministrem Otem Klempířem (za Motoristy) obdržel v řízení tolik připomínek, že musel být celý přepracován.
Úplné vypuštění připomínkového řízení je podle místopředsedy legislativní rady vlády a exministra spravedlnosti Jana Kněžínka výjimkou, která se děje v jednotkách případů: „V tomto případě to bylo dané politickou dohodou, kdy má jít zákon na vládu.“
„Samozřejmě platí, že čím víc lidí zákon vidí, tím spíš může případný problém odhalit,“ dodal Kněžínek, podle nějž výjimka sama o sobě nemusí znamenat, že bude mít zákon legislativní nedostatky. V případě Lex Ukrajina přitom on sám ve stanovisku uvádí, že zákon „nadále vykazuje četné vady“. Jím podepsané stanovisko předsedy legislativní rady vlády je z 22. května, o tři dny později už vláda návrh schválila.
Zákon je samozřejmě možné upravovat i po schválení vládou, současný kabinet však připomínkové řízení obchází opakovaně, a to různými cestami. Nejčastěji tak, že jej nepředloží vláda, ale skupina vládních poslanců. To se stalo například u novely stavebního zákona anebo zákona o střetu zájmů vládních činitelů.
Stejně postupoval i předchozí kabinet, například u novely azylového zákona, přičemž současní vládní politici tehdy takový postup mohutně kritizovali.
U zmíněného mediálního zákona pak přišla vláda s jiným řešením. Z návrhu, který měl původně 23 stran a chtěl například nově popsat funkce veřejnoprávních médií, zbyly tři strany, které ruší mediální poplatky a nahrazují je financováním ze státního rozpočtu. Přestože šlo o zásadní úpravy, vláda tvrdila, že připomínkové řízení už proběhlo a není tak třeba nový text připomínkám podrobit. „Formálně nejde o nový materiál. Není na tom nic mimořádného a jedná se o běžný postup,“ argumentoval Tejc.
