Článek
„Jedná se o živou kauzu, která má nadále celou řadu otazníků a šedých míst k objasnění. Dosud například nevíme, kdo všechno je do kauzy zapojen, o jakou částku a přesný počet kryptoměny bitcoin se jedná, kdo s touto transakcí přišel, jaká byla motivace dárce, jaké informace ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) sdílel s premiérem nebo dalšími kolegy z vlády či proč kontaktoval Nejvyšší státní zastupitelství a Finanční analytický úřad až po realizované transakci,“ vyjmenoval Kotora.
„Pokud se ale postupem času ukáže, že další členové vlády měli informace o několikamiliardových transakcích s rizikem, že by mohlo jít o praní špinavých peněz, a to včetně premiéra Petra Fialy (ODS), je třeba bez debat vyvodit politickou zodpovědnost,“ dodal.
Rezignací ministra spravedlnosti tedy podle Transparency nemůže být celá věc uzavřena.
Je otázka, jestli není kauza přifouknutá i tím, že se blíží volby. Když stát zabavuje majetek, který pochází z trestné činnosti, tak je to běžné.
„Aktuálně je důležité, aby s Pavlem Blažkem odešel z ministerstva spravedlnosti i jeho blízký kolega a politický náměstek Radomír Daňhel, který spolu s ním v tomto případu figuruje. Nová šéfka či šéf justice by měl/a celou situaci nechat prošetřit. Na ministerstvu nesmí zůstat lidé, kteří mimo jiné podceňují problematiku praní špinavých peněz a podkopávají důvěryhodnost této důležité státní instituce,“ míní Kotora.
Blažkův náměstek na ministerstvu Daňhel byl podle informací médií u otevření bitcoinové peněženky a darovací smlouvu dojednal a podepsal.
Daňhel vlastní řadu nemovitostí
Připomněl, že Daňhel je kontroverzní postavou resortu už kvůli svému napojení na insolvenční byznys v Česku, na který má ze své pozice na ministerstvu „výrazný vliv“. Jak upozornil v lednu Kverulant, Daňhel je podezřelý i svým rozsáhlým majetkem.
Náměstek, který většinu života pracoval ve státní správě, ve vstupním majetkové přiznání z února 2022 přiznal celkem 37 nemovitostí. Nijak je však nespecifikoval. Kverulant uvedl, že Daňhel vlastní i resort na Kanárských ostrovech.
Milion chvilek ukazuje na Stanjuru
Spolek Milion chvilek pro demokracii poslal otevřený dopis premiérovi Petru Fialovi (ODS) s žádostí, aby byla vyvozena odpovědnost u všech osob, které byly s kauzou spojeny.
„Nejde o ,jednoho jednotlivce‘, ale o systémové selhání nejen ministerstva spravedlnosti. Je zřejmé, že v této závažné kauze figuruje například náměstek MSP Radomír Daňhel, který doposud na svoji funkci nerezignoval,“ uvádí „chvilkaři“.
„Vyvoďte odpovědnost u ministra financí Zbyňka Stanjury, jehož propojení s Pavlem Blažkem a přehlížení či tolerování Blažkových kroků jsou součástí širšího problému, který vyvolává nedůvěru i vůči samotnému ministerstvu financí,“ dodávají.
Ministerstvo spravedlnosti by pak měl premiér obsadit kandidátem bez „zájmových struktur“. „Pokud by se novým ministrem stal člen ODS, tak zde vzniká riziko, že by se státní zastupitelství a další instituce dostaly pod tlak, který by bránil nezávislému prošetření celé kauzy,“ míní.
Spolek zároveň požaduje zřídit nezávislou vyšetřovací komisi.
Pro opozici je to dar z nebes, říká politolog
Politolog Otto Eibl míní, že celá situace výrazně pomůže opozičnímu ANO a SPD, ale i Starostům. „Je to pro ně dar z nebes,“ poznamenal.
Problém má podle něj vláda spíš „morální“, nikoliv právní. „Je otázka, jestli není kauza přifouknutá i tím, že se blíží volby. Když stát zabavuje majetek, který pochází z trestné činnosti, tak je to běžné,“ dodal Eibl.
Celý příběh je podle politologa zvláštní a dosud nebyl uspokojivě vysvětlen. „To, co Blažek udělal, je každopádně hrubá chyba,“ uzavřel.
Kauza bitcoinů
Tomáš Jiřikovský provozoval od roku 2013 nelegální darknet tržiště Sheep Marketplace, kde se obchodovalo s drogami, zbraněmi a dalšími zakázanými komoditami. Později měl vazby na další nelegální tržiště Nucleus market, i když se neprokázalo, že ho přímo provozoval. Nakonec byl v roce 2017 odsouzen za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Státu se podařilo zabavit jen 0,5 bitcoinu, přestože měl údajně vydělat přes 1500 BTC.
Po propuštění z vězení za dobré chování se Jiřikovský domáhal navrácení zabavené elektroniky – hlavně však virtuální peněženky s bitcoiny. Jeho advokát Kárim Titz oslovil ministra Pavla Blažka s nabídkou: 30 % bitcoinů jako dar ministerstvu spravedlnosti. Stát z darovaných bitcoinů následně získal v aukcích 956,8 milionu Kč. Blažek to prezentoval jako dar polepšeného kajícníka, zatímco kritici upozorňovali, že si Jiřikovský za tento podíl koupil přístup ke zbytku bitcoinů.
Na další podezřelé okolnosti upozornil Radiožurnál. Podle oficiální verze událostí byla peněženka otevřena za přítomnosti notáře a Blažkova ekonomického náměstka. Podle analytických webů nicméně odešla ještě jiná dvojice plateb před tímto otevřením. Z transakčních analýz se také ukázalo, že na peněžence byla podstatně větší částka, než Blažek tvrdil, a to 12,5 miliardy korun, tedy 5366 bitcoinů.
